Asyrské dobytí Aramu

Asyrské dobytí Aramu proběhlo v letech 911 až 732 př. n. l., kdy Novoasyrská říše podmanila převážně aramejské, fénické, sutejské a novohittitské státy Levantu.

Po kolapsu pozdní doby bronzové začali Aramejci ovládat většinu vnitrozemí Levanty a vytvořili mozaiku malých království (včetně Aram Damašku, Hamatu, Bit Adini, Bit Bahiani, Bit Hadipe, Aram-Bet Rehob, Aram-Zobah, Bit-Zamani, Bit-Halupe a Aram-Ma'akah) v celé Sýrii a Horní Mezopotámii. V severní Levantě vytvořila směsice Aramejců a neo-Hittitů syro-hittitské státy. Podél pobřeží Středozemního moře přežily kolaps a vzkvétaly v námořním obchodu fénické městské státy jako Tyros, Sidon, Arwad, Bejrút, Simyra, Onoba a Tarshish. Dále na východě vytvořili Suteané, Aramejci a Arabové kmenové konfederace v syrské poušti a středním Eufratu. Dále na jih se nacházelo Izraelské království, Juda, Ammon, Edom a Moáb, zatímco Kedarité obývali poušť a Filištíni žili v dnešním pásmu Gazy.

Po roce 911 př. n. l. vyhnali asyrský král Adad-nirari II. Aramejce z Tur-Abdin, delty Khabur, Jazirah, pohoří Kashiari, Diyarbakir a Mardin, čímž zajistil hranice samotné Asýrie. V letech 883 až 859 př. n. l. zajistil Ašurnasirpal II. pro Asýrii velké části východního a severního Aramu a postoupil k Středozemnímu moři, čímž donutil fénické městské státy, aby se staly jeho vazaly. Šalmaneser III. v tomto trendu pokračoval, když v roce 856 př. n. l. dobyl Bit Adini a vyhnul neo-chetity z Karkemiše. Obrovská koalice národů, včetně Aramejců, Féničanů, Nových Chetitů, Suteanů, Babylóňanů, Egypťanů, Elamitů, Izraelitů a Arabů, se spojila, aby zastavila asyrskou expanzi, ale byla poražena v bitvě u Qarqaru v roce 853 př. n. l. a v následujících letech byla poražena jeden po druhém. Nestabilita během vlády Šamši-Adada V. a Semiramis (od roku 823 do 806 př. n. l.) dočasně zastavila asyrskou expanzi.

Poté, co Adad-nirari III. zdědil trůn, obnovil energickou asyrskou expanzi a v roce 796 př. n. l. dobyl Aram Damašek. Šalmaneser IV., Ašur-dan III. a Ašur-nirari V. nebyli schopni v letech 783 až 745 př. n. l. expandovat mnohem dále, protože bojovali s vlastními šlechtici a generály. Tiglath-Pileser III. nastoupil na trůn v roce 744 př. n. l. a pokračoval v dobývání celé Levanty, přičemž v roce 732 př. n. l. zničil Aram Damašek. Asýrie si udržela kontrolu nad Aramem až do rozpadu Nové asyrské říše v roce 612 př. n. l. Následně se region dostal pod babylonskou a perskou nadvládu a Asyřané zůstali menšinovou skupinou v severovýchodní Sýrii a jihovýchodním Turecku.