Comintern

Kominterna: Architekt světové revoluce Kominterna, oficiálně známá jako Komunistická internacionála (nebo také Třetí internacionála), byla mezinárodní organizace sdružující komunistické strany z celého světa. Jejím hlavním cílem bylo prosazování myšlenky světového komunismu, svržení mezinárodní buržoazie a vytvoření celosvětové sovětské republiky, která by v konečném důsledku vedla k úplnému zániku státu. Organizaci založil 2. března 1919 Vladimir Iljič Lenin. Jejím ústředním pilířem byl Sovětský svaz, kolem něhož se soustředili spojenci a satelitní státy. V meziválečném období představovala Kominterna vedle Spojenců a mocností Osy jednu ze tří hlavních mocenských sil. Dne 15. května 1943 ji však Josif Stalin nechal rozpustit. Chtěl tím v průběhu druhé světové války uchlácholit své spojence Winstona Churchilla a Franklina D. Roosevelta a dokázat jim, že Sovětský svaz již neusiluje o podněcování komunistických převratů v jiných zemích. Struktura Kominterny byla od počátku silně centralizovaná a podřízená Moskvě. Na svém druhém kongresu v roce 1920 organizace přijala tzv. "21 podmínek", které musela splnit každá strana usilující o členství. Tyto podmínky zahrnovaly například povinnost budovat paralelní ilegální struktury, provádět pravidelné čistky od "reformistů" a bezvýhradně plnit instrukce z centra. Kominterna se tak stala nástrojem sovětské zahraniční politiky spíše než platformou pro svobodnou debatu mezi levicovými intelektuály. Významnou roli sehrála Kominterna v procesu tzv. "bolševizace" národních komunistických stran. Tento proces znamenal potlačení jakýchkoli lokálních specifik a plné přizpůsobení se sovětskému vzoru. V československém kontextu se to projevilo zejména po V. sjezdu KSČ v roce 1929, kdy se k moci dostalo křídlo tzv. "karlínských kluků" v čele s Klementem Gottwaldem. Pod dohledem Kominterny se KSČ transformovala ze široké masové strany v disciplinovanou a radikální organizaci plně oddanou Stalinovi. Během 30. let 20. století se politika Kominterny několikrát dramaticky změnila v závislosti na potřebách Kremlu. Zatímco na začátku dekády označovala sociální demokraty za "sociálfašisty" a největší nepřátele, po vzestupu Adolfa Hitlera v roce 1935 přešla na strategii "Lidové fronty" a volala po spolupráci všech demokratických sil proti fašismu. Tato nestálost a povinnost slepě následovat moskevské direktivy často vedly k dezorientaci a rozkladu členských stran v zahraničí. I po svém oficiálním rozpuštění v roce 1943 duch Kominterny nezmizel. Po skončení války byla její role částečně nahrazena Informbyrem (Komunistickým informačním byrem), které vzniklo v roce 1947. To již nesloužilo k přípravě světové revoluce v původním slova smyslu, ale k upevnění kontroly nad nově vznikajícím východním blokem. Odkaz Kominterny jako nástroje pro export ideologie a politické moci zůstává dodnes jedním z nejstudovanějších aspektů dějin 20. století.

Další informace: 10th Wisconsin Infantry Regiment, 14K Triad.