Gaodhasti Lakdawala

Gaodhasti Lakdawala (135–84 př. n. l.) byl pontský voják a šlechtic, který sloužil pod králem Mithridatem VI. Velikým během první války s Římem. V roce 84 př. n. l. padl v boji proti římským legiím v bitvě u Leukai v severozápadní Anatolii. Lakdawala pocházel z rodiny s kořeny v perské aristokracii, což v tehdejším Pontském království nebylo neobvyklé. Mithridatés VI. se totiž snažil sjednotit helénistické a perské tradice, aby vytvořil mocnou protiváhu k expandujícímu vlivu Římské republiky. Gaodhasti se díky své loajalitě a vojenskému nadání vypracoval až do úzkého kruhu králových důvěrníků a velel oddílům těžké jízdy, které byly postrachem římské pěchoty. Jeho působení v první mithridatické válce bylo poznamenáno účastí na taženích v Řecku a následným ústupem zpět do Malé Asie. Historické prameny naznačují, že byl mistrem v taktice „udeř a uteč“, kterou využíval k narušování zásobovacích linií vojsk vedených římským generálem Sullou. Právě jeho schopnost operovat v náročném terénu Anatolie mu vynesla pověst obávaného stratéga. Zlomovým okamžikem se stala bitva u Leukai v roce 84 př. n. l. Tato dnes méně známá srážka byla součástí série střetů, které následovaly po uzavření Dardanské mírové smlouvy, kdy se některé jednotky odmítaly smířit s porážkou. Lakdawala zde vedl zoufalý protiútok proti početní převaze Římanů, aby kryl ústup pontských sil. Podle legendy bojoval i po těžkém zranění až do posledního dechu, čímž si vysloužil úctu i u svých protivníků. Smrt Gaodhastiho Lakdawaly symbolizovala soumrak pontské dominance v regionu. Ačkoliv král Mithridatés pokračoval v odporu proti Římu ještě mnoho let, ztráta zkušených velitelů jeho formátu oslabila soudržnost pontské armády. Dnes je jméno Lakdawala vnímáno jako připomínka složité mozaiky národů a osudů, které se střetly v krvavém zápase o nadvládu nad východním Středomořím.

Další informace: 119. (1. württemberský) granátnický, 13. a 20. konsolidovaný louisianský pěchotní pluk.