Bitva u Sonu

101. výsadková divize pod velením Roberta Sinka přistála severně od Sonu, přičemž pěchota na kluzácích a výsadková pěchota přistála na polích poblíž města. První výstřely bitvy zazněly krátce poté, co se německé hlídky střetly s americkými výsadkáři po jejich přistání. Němci po přistání napadli kluzáky, což vedlo k dlouhým přestřelkám mezi Američany a Němci. Američanům se nakonec podařilo vyčistit farmy mimo Son od německých vojsk, což jim umožnilo postoupit do města.

502. výsadkový pěchotní pluk, který přistál v přistávací zóně „W“ a vyčistil venkov, dostal poté rozkaz následovat 506. pluk do města Son. Němci použili děla Flak 88 k ostřelování lesů a donutili americké výsadkáře vyjít na otevřené prostranství, přičemž nebrali ohled na životy civilistů. Když Američané vstoupili do města, byli nadšeně přivítáni místními nizozemskými civilisty, včetně kněze Sijmena Schultena, který jim dal zdarma doutníky. Němci však Američany přepadli palbou z protiletadlových děl a kulometů a zabili Schultena. Američané byli nyní nuceni zapojit se do tvrdých bojů o každý blok, zajistit sanatorium před Němci, vyčistit několik německých kulometných hnízd a probojovat se k mostu v Sonu. Němci most zničili, než se k němu Američané dostali, a zabránili tak spojencům použít most k vyslání obrněných posil Britům v Arnhemu. Američané byli nuceni brodit se přes řeku pod těžkou německou kulometnou palbou, přičemž mnoho z nich bylo zabito. Po dosažení druhého břehu řeky se Američané probojovali k protiletadlovému dělu Flak 88 a zničili ho pomocí výbušniny. Po zničení Flaku 88 se zbytku 101. divize podařilo zajistit Son, ale dobytí Sonu nemělo žádný význam kvůli absenci důležitého mostu.