Bitva u Mash'en
Bitva u Mash'en byla bitva mezi armádami starověkého Egypta a izraelských Habiru v dnešním jižním Izraeli v roce 1204 př. n. l.
Starý zákon tvrdí, že Izraelité, kteří byli kdysi zotročeni Egypťany, uprchli ze svého otroctví v exodu do Kanaánu v letech 1491 až 1451 př. n. l. a tuto oblast si podmanili. V roce 1206 př. n. l. však Filištíni a Ammonité přišli utlačovat Izraelity, kteří zůstali bez půdy a jako migrující hordy habirských válečníků a nomádů. Resheph byl vůdcem jedné takové skupiny a vedl 608 habirských válečníků do pouště Negev, aby vyplenili země kanaánských Aškelonitů. Poté, co egyptský princ Ramses dobyl Aškelon, však Egypťané začali tuto kočovnou armádu vnímat jako hrozbu. Princ Ramses vedl 1 026 vojáků z Aškelonu, aby zaútočili na menší habirskou armádu poblíž dnešního Mash'enu, těsně za hranicemi Aškelonu.
V následující bitvě Egypťané zaútočili na Habiru ze všech stran, zatímco vozy z aškelonské posádky vtrhly do zadní části habirské armády, aby dokončily její porážku. Hebrejští válečníci byli zmasakrováni, přežilo pouze 75 z nich, kteří byli zajati a znovu nuceni sloužit starověkému Egyptu. Reshephova smrt v bitvě ukončila hrozbu habirské hordy pro Levantu a teprve v roce 1188 př. n. l. Izraelité údajně opustili uctívání idolů a během války s Ammonity si znovu získali Boží přízeň.