Bitva u Hexhamu

Pozadí

Po bitvě u Towtonu v roce 1461 byly poslední zbytky lancasterského odporu v Northumberlandu potlačeny Richardem Nevillem, hrabětem z Warwicku. Yorkistický král Edward IV. Anglický nyní měl silnou pozici a rozhodl se odpustit některým ze svých bývalých lancasterských nepřátel, včetně Henryho Beauforta, 2. vévody ze Somersetu. V roce 1463, obávaje se, že Skotové podporují exilového krále Jindřicha IV. a jeho manželku královnu Markétu z Anjou, oslovil Edward skotského krále Jakuba III. s nabídkou podpisu smlouvy. V roce 1464 vyslali Skotové své diplomaty do Yorku. Aby zabránili podpisu smlouvy, vzbouřili se lancasterský šlechtici – podněcováni královnou Markétou – pod vedením Somerseta v Northumberlandu.

Bitva

Král Jindřich vyslal na sever do Northumberlandu vojsko vedené Warwickovým bratrem Johnem Nevillem, lordem Montagu, aby potlačilo lancasterské povstání. Čtyřtisícová yorkská armáda lancasterské vojsko porazila a Somerset a další lancasterské vůdce zabila. Povstání bylo definitivně potlačeno a smlouva se Skoty byla uzavřena. Lancasterové byli téměř zničení, což donutilo královnu Margaretu a jejího syna Edwarda, prince z Walesu, uprchnout ke dvoru svého příbuzného, krále Ludvíka XI. Francouzského. V roce 1465 byl Jindřich VI. zajat v Lancashire a převezen do Londýna, čímž v Anglii nastalo krátké období míru.

Následky

Richard z Warwicku během této doby získal větší moc, převzal mnoho úřadů a zabral pozemky Lancasterů. Pokoušel se uplatnit svůj vliv na mladého krále a v roce 1466 se pokusil vyjednat s králem Ludvíkem XI. sňatek krále s Ludvíkovou dcerou. Král Edward se však již v roce 1464 tajně oženil s Elizabeth Woodvilleovou a skutečnost, že pocházela z nižší šlechty, šokovala magnáty. Edward také uzavřel tajnou alianci s vévodou Karlem Smělým z Burgundska, čímž Warwicka ztrapnil. Warwick opustil dvůr v roce 1467 a začal spřádat spiknutí proti králi. V roce 1469 jeho kapitán Robin z Redesdale zahájil povstání na severu. Edward se v červenci 1469 přesunul na sever do Nottinghamu, aby se postavil Robinovi, a Warwick využil královy nepřítomnosti, aby se o několik dní později přesunul do Londýna a spolu s královým bratrem Georgem, vévodou z Clarence, se přidal k rebelům. Rebelové poté porazili královskou armádu v bitvě u Edgecote Moor.