Bitva u Framptonu
Bitva u Framptonu se odehrála v lednu roku 872 n. l., kdy armáda Ealdormana Aethelreda Mucela bojovala proti nájezdnické velšské vojenské jednotce v Gloucestershire v Anglii. Velšská nájezdnická jednotka byla poražena v potyčce, která následovala po zdlouhavém patovém stavu.Pozadí
Na konci roku 871 n. l. byly země mercianského ealdormana Aethelreda Mucela, které se táhly až k řece Severn na západě, napadeny Brity z Walesu. Velšané byli starými nepřáteli Anglů; snažili se zabránit Anglosasům v dobytí Anglie a jejich název pro Anglii byl Lloegr, což znamená „ztracené země“. Kolem ledna 872 překročila velšská válečná banda řeku Severn a ukradla dobytek z Aethelredových pozemků ve Frmaptunu. Aethelred se vydal na jih s 50 muži, aby se vypořádal s Velšany, zatímco poslal velitele svých domácích vojsk, Tatwina, s 20 muži (včetně Aethelredova synovce Uhtreda z Bebbanburgu a jeho milenky Bridy, vyhnanců z Danelawu), aby zablokovali ústup Velšanů poblíž Gloucesteru.
Bitva
Velšané překročili řeku Severn vysoko nad úrovní terénu a pak se obrátili na jih do bujných lužních luk, kde se dobytek vykrmoval. Rádi přicházeli rychle a odcházeli rychle, než Mercijci stačili shromáždit síly, ale Mercijci se včas dozvěděli o jejich příchodu a setkali se s nájezdníky u mostu přes řeku Severn. Mercijci dorazili před soumrakem, spali na poli až do úsvitu a pak připravili kopíovou zeď, aby čelili Velšanům a jejich ukradenému dobytku. Velšské koně byly unavené a nemohly jet na sever, takže museli sesednout a vytvořit štítovou hradbu, aby mohli bojovat proti mercijské. 28 Velšanů mělo rozcuchané vlasy, dlouhé vousy a potrhané pláště, ale měli dobře udržované zbraně a pevné štíty. Tatwine požadoval, aby se Velšané vzdali, ale oni na to reagovali vytím na Angly, zatímco jeden z nich ukázal Mercianům zadek. Zatímco Velšané křičeli urážky, Tatwine zakázal svým mužům křičet zpět a obě štítové hradby stály dlouhou dobu nehybně. Tatwine měl oproti Velšanům osm mužů méně, ale po boku měl římské parapety vedle mostu, které jeho silám pomáhaly. Tatwine se znovu pokusil přesvědčit Velšany, aby se vzdali, a přísahal, že pouze polovina z nich bude popravena, zatímco ostatní přijdou o ruku a oko. Velšané pokračovali v čekání až do pozdního odpoledne, kdy mercijský lučištník začal střílet na opilé Velšany. Mercijci v brnění a koženém oděvu se pak připravili k útoku na dezorganizované Velšany, kterým bylo před bitvou dáno jen mírné množství piva. Velšané vystřelili na Angličany několik šípů, z nichž pouze jeden zasáhl Angličana a zabil ho. Velšský vůdce pak nařídil svým mužům zaútočit a v následující potyčce (a Uhtredově první skutečné štítové hradbě) Velšané řvali jako šílenci, aby zastrašili Mercian, ale Sasové vrhli své štíty vpřed a zapojili se do boje zblízka. Uhtred prolomil štítovou hradbu, aby zabil druhou oběť, ale podařilo se mu zabít třetího muže, než zaútočil na čtvrtého a srazil ho svou vahou. Krátký boj skončil vítězstvím Mercianů a 12 zlodějů dobytka bylo zabito nebo zraněno, zatímco ostatní byli pronásledováni a krátce nato zabiti. Uťaté hlavy Velšanů byly ponechány na mostních parapetech, aby varovaly ostatní Velšany před invazí, a Tatwine a jeho skupina se pak vrátili, aby se setkali s Aethelredem.
Následky
Uhtred se připojil k Tatwinovi v několika dalších bitvách proti velšským nájezdníkům, ale zpět u dvora se král Alfred Veliký z Wessexu setkal s knězem Willibalem, který se znovu spojil s Uhtredem, který od něj utekl, když ho měl vzít na vzdělání. Uhtred byl poté přesvědčen, aby se vrátil do Wessexu a hledal tam bezpečí před Kjartanem a jeho stoupenci, přičemž mu nebylo dovoleno vzít s sebou Bridu. Nakonec ji ale stejně vzal s sebou a setkal se s Alfredem ve Winchesteru.