Conden Christy

Conden Christy: Život v tepu New Orleans Conden Christy (narozen 1863) byl afroamerický dělník, který v 90. letech 19. století žil v New Orleans v Louisianě. Jakožto uvědomělý občan patřil k voličům Republikánské strany, což v tehdejším politickém klimatu amerického Jihu neslo hluboký symbolický i praktický význam. Život na nábřeží a v ulicích „The Big Easy“ Jako dělník v New Orleans konce 19. století byl Conden pravděpodobně součástí pulzujícího ekosystému tamního přístavu nebo rozvíjející se železnice. New Orleans té doby bylo tavicím kotlem kultur, kde se ozvěny kreolské francouzštiny mísily s ranými tóny rodícího se jazzu. Práce dělníka byla fyzicky vyčerpávající a často nebezpečná, přesto však poskytovala mužům jako Christy základní kámen ekonomické nezávislosti v komunitě, která se stále vzpamatovávala z následků občanské války a rekonstrukce. Politická identita a barva hlasu Christyho příslušnost k Republikánské straně (tehdejší „straně Lincolna“) nebyla v 90. letech 19. století jen otázkou politického názoru, ale i vyjádřením identity a odporu proti sílícím snahám o segregaci. V Louisianě se v této dekádě začaly drasticky zpřísňovat zákony omezující volební právo černochů. Skutečnost, že Conden Christy figuroval v seznamech voličů, svědčí o jeho odhodlání uplatňovat svá občanská práva navzdory rostoucímu tlaku zákonů Jima Crowa. Společenský kontext a segregace Devadesátá léta byla pro New Orleans zlomová. Právě v roce 1892 zde došlo k slavné generální stávce, kde černí a bílí dělníci (včetně přístavních nakladačů) drželi spolu, což byla v té době věc nevídaná. Zároveň však toto desetiletí vyvrcholilo osudným rozhodnutím Nejvyššího soudu v kauze Plessy v. Ferguson (1896), které pocházelo právě z New Orleans a legalizovalo doktrínu „oddělení, ale rovní“. Pro Condena Christyho to znamenalo, že svět, v němž pracoval a volil, se začal čím dál více rozdělovat neviditelnými, ale neprostupnými bariérami. Odkaz obyčejného muže Ačkoliv jméno Conden Christy neplní stránky učebnic dějepisu vedle velkých státníků, jeho existence v archivech představuje klíčový střípek mozaiky afroamerické historie. Jako svobodně narozený muž (v roce zrušení otroctví Emancipační proklamací) reprezentoval první generaci, která se pokusila v plné šíři definovat své místo v americké demokracii. Jeho životní příběh je tichým svědectvím o vytrvalosti, s jakou afroameričtí dělníci budovali základy moderní Louisiany.

Další informace: 116. newyorský pěší pluk, Královský lincolnshirský pluk.