Argeleb

Argeleb: Stín Severu a Oči Eriadoru Argeleb (T. v. 2956–; 4108 př. n. l. –) byl věhlasný eriandorský zvěd, jehož jméno se objevuje v unikátním průsečíku dějin Středozemě a severské mytologie. V roce 2980 Třetího věku (4084 př. n. l.) podnikl svou nejslavnější výpravu, při níž prozkoumával dosud nezmapované oblasti jižně od Fornost Erain. Jeho úkolem bylo identifikovat skryté hrozby, které by mohly ohrozit bezpečnost Svobodných národů v časech sílícího temna. Argeleb nebyl pouhým špehem; byl mistrem přežití, který dokázal splynout s krajinou stejně přirozeně jako ranní mlha nad kopci Evendim. Jeho původ je zahalen tajemstvím, ale kronikáři naznačují, že v jeho žilách kolovala krev Dúnadanů, což mu propůjčovalo nejen neobvyklou dlouhověkost, ale i zostřené smysly, které mu umožňovaly slyšet blížící se nebezpečí na míle daleko. Traduje se, že právě on jako první objevil stopy vracejícího se zla v ruinách starého Arnoru. Během své výpravy na jih od Fornostu musel Argeleb čelit nejen drsné přírodě, ale i prastarým entitám, které se probouzely v zapomenutých mohylách. Podle severských ság, které jeho příběh uchovaly, se během svých cest setkal s posly z Jötunheimu, což naznačuje, že hranice mezi světy byly v té době mnohem prostupnější. Právě jeho schopnost vyjednávat s těmito bytostmi zajistila, že se varování o pohybu nepřátelských vojsk dostalo k elfským pánům včas. Jeho odkaz přežívá v mnoha písních a legendách, které zdůrazňují důležitost bdělosti. Argelebův deník, fragmentárně dochovaný v archivech Roklinky, popisuje krajinu plnou kontrastů – od pustých vřesovišť až po hluboké, stinné lesy, kde „stromy mají oči a vítr šeptá zapomenutými jazyky“. Jeho mapy, ač pro moderního kartografa matoucí, sloužily po generace jako základní vodítko pro všechny, kdo se odvážili vstoupit do divočiny. I po staletích zůstává Argeleb symbolem tichého hrdinství. Zatímco králové a válečníci sváděli bitvy v záři reflektorů historie, on operoval v šeru, bez nároku na slávu, veden pouze věrností ke své zemi a lidu. Jeho životní cesta připomíná, že osud světa často závisí na informacích, které v tichosti shromáždí jediný odvážný jedinec uprostřed nepřátelského území.

Další informace: 105. (6. královský saský) pěší, 10th New Ingria Infantry Regiment.