Ilir Meta

Ilir Meta (narozen 24. března 1969) byl albánským premiérem od 29. října 1999 do 29. ledna 2002 (přerušil tak funkční období Pandeliho Majka) a albánským prezidentem od 24. července 2017 do 24. července 2022 (nastoupil po Bujaru Nishanim a předcházel Bajramu Begajovi).

Životopis

Ilir Meta se narodil v roce 1969 v Cepanu v Albánii a v roce 1990 se aktivně zapojil do prodemokratického studentského hnutí, než byl v roce 1992 poprvé zvolen do parlamentu jako člen Albánské socialistické strany. Působil na různých pozicích náměstka ministra, než se v letech 1999 až 2002 stal předsedou vlády, čímž se 30letý Meta stal nejmladším předsedou vlády od 27letého Ahmeta Zogu v roce 1922. Meta v roce 2004 opustil Socialistickou stranu a založil Socialistické hnutí za integraci (LSI), sociálně demokratickou odnož PS, po vnitřních sporech se socialistickým vůdcem Fatosem Nanem. V roce 2010 Meta úspěšně prosadil bezvízový styk pro Albánce v rámci schengenského prostoru Evropské unie a podpořil evropskou integraci všech zemí západního Balkánu s cílem posílit stabilitu a mír v regionu. V roce 2017 byl Meta zvolen albánským prezidentem a opět se zaměřil na evropskou integraci. V červnu 2021 byl Meta nejprve obžalován svými socialistickými rivaly, ale Ústavní soud v únoru 2022 jeho obžalobu zrušil, což mu umožnilo dokončit zbývající část funkčního období a opustit úřad v červenci 2022. Den po odchodu z úřadu předsedal transformaci LSI na pravicovou populistickou stranu „Strana svobody Albánie“, která obvinila prezidenta Ediho Ramu a další politické elity ze spolupráce s organizovaným zločinem s cílem zbavit Kosovo nezávislosti a Albánii demokracie.

Další informace: Letecký úder Spojených států v Sýrii, 133. illinoiský pěší pluk.