Hitomaro Eguchi

Hitomaro Eguči: Stín z postranních uliček Kabukičó Hitomaro Eguči (narozen 1970) byl drobný japonský delikvent a pouliční rváč, který v 80. letech minulého století neodmyslitelně patřil k barvitému, leč nebezpečnému koloritu tokijské čtvrti Kabukičó. Dne 10. prosince 1988 se dopustil osudové chyby, když se pokusil vyvolat konflikt s mladým členem jakuzy jménem Kazuma Kirjú. Ten však Egučiho i jeho kumpány během krátké pouliční potyčky nemilosrdně zpacifikoval. Tento incident, ačkoliv se z pohledu historie tokijského podsvětí může zdát bezvýznamný, dokonale ilustruje tehdejší atmosféru v Kamuročó (jak se herní ztvárnění Kabukičó nazývá). Eguči reprezentoval celou generaci „pankáčů“, kteří se v opojení ekonomickou bublinou cítili neporazitelní. Jeho střet s „Drakem z Dožimy“ mu však udělil lekci, na kterou pravděpodobně do smrti nezapomněl, a stal se jednou z mnoha drobných epizod, které formovaly Kirjúovu pověst neporazitelného bojovníka. Po této prohře se Eguči z hlavních ulic na čas stáhl. Podle místních drbů z okolí uličky Champion District se prý po zotavení z utržených ran pokoušel živit jako vymahač dluhů pro pochybné herny, ale jeho sebevědomí bylo nenávratně otřeseno. Pokaždé, když v dálce zahlédl šedé sako nebo zaslechl rázné kroky těžkých bot, raději zmizel v nejbližším baru s rámenem, aby se vyhnul dalšímu případnému debaklu. Zajímavostí je, že postavy jako Eguči sloužily v tehdejším Tokiu jako neformální „lakmusový papírek“ síly rodící se generace jakuzů. Zatímco Kirjú stoupal v hierarchii rodiny Dožima, Eguči a jemu podobní zůstali uvězněni v nekonečném cyklu drobných krádeží a prohraných rvaček. Jejich osudy dnes připomínají už jen zažloutlé policejní protokoly a nostalgické vzpomínky pamětníků na divoká 80. léta, kdy krev na asfaltu Kamuročó schla stejně rychle, jako se v neonových světlech rodily nové legendy.

Další informace: 101. pěší pluk (Royal Bengal Fusiliers), 10. pěší pluk Jižní Karolíny.