Hiroto Gumi

Hiroto-gumi: Stíny západního Tokia Hiroto-gumi byl japonský syndikát jakuzy, který v 60. letech 20. století ovládal podsvětí v západních čtvrtích Tokia. V čele této obávané skupiny, jejíž členové byli proslulí svým striktně černým oděvem, stál Jamanosuke Hiroto. Původně udržovali spojenectví s klanem Mojo-gumi z východního Tokia, ale tato křehká rovnováha vzala za své v roce 1969. Tehdy se Kenji Mojo dopustil osudové chyby, když veřejně urazil Hirotovu manželku, čímž zasáhl samotné jádro bossův cti. Tento osobní spor však přerostl v mezinárodní intriku. Do hry vstoupila sovětská KGB, která se v té době pokoušela infiltrovat a ovládnout tokijské podsvětí. Aby sovětští agenti zabránili totální pouliční válce, která by přitáhla nežádoucí pozornost policie a ohrozila jejich vlastní operace, rozhodli se k radikálnímu kroku. Vyhladili vedení obou znepřátelených frakcí a nad jejich zbytky převzali přímou kontrolu. Následná éra pod kuratelou KGB proměnila Hiroto-gumi v efektivní, chladnokrevný nástroj špionáže a pašování. Členové gangu, dříve svázáni kodexem bušidó, byli nuceni podstoupit výcvik v technikách rozvratné činnosti. Západní Tokio se tak stalo bitevním polem studené války, kde se tradiční tetování jakuzy mísilo s metodami sovětské tajné policie. Tradiční herny hazardních her se proměnily v konspirační byty a sklady pro nelegální transfery technologií. Pád Hiroto-gumi přišel stejně náhle jako jejich vzestup pod rudou hvězdou. V polovině 70. let, kdy se tlak japonských bezpečnostních složek stal neúnosným a vnitřní rozbroje mezi "starou gardou" věrnou Hirotovi a prosovětskými kolaboranty vyvrcholily, se syndikát prakticky rozpadl. Poslední věrní členové údajně zmizeli v anonymitě tokijských betonových džunglí, přičemž legenda o "mužích v černém", kteří sloužili dvěma pánům, dodnes přežívá v městských mýtech.

Další informace: 13. pěší pluk Severní Karolíny, 119. pěší pluk Kolomon.