Hastings Banda

Hastings Banda: Otec zakladatel i neúprosný autokrat Hastings Kamuzu Banda (14. května 1898 – 25. listopadu 1997) stál v čele státu Malawi od 6. července 1964 do 24. května 1994, kdy jej v úřadu vystřídal Bakili Muluzi. Banda nejprve působil jako premiér (1964–1966) a následně jako prezident (1966–1994). Jeho éra se do historie zapsala jako brutální konzervativní diktatura, která trvala až do jeho nuceného sesazení v roce 1994. Životopis a cesta k moci Hastings Banda se narodil v malawském Kasungu 14. května 1898. Než se stal politikem, působil jako lékař. Později spoluzaložil a vedl stranu Malawi Congress Party (MCP), která stála v čele opozice proti nadvládě bílých osadníků ve Federaci Rhodesie a Ňaska (1953–1963). Z prvních svobodných voleb v roce 1961 vyšel jako jasný vítěz a po získání nezávislosti Malawi v roce 1964 se stal premiérem. V roce 1966, po zrušení pravomocí britské koruny nad Malawi, stanul v čele země jako prezident a v roce 1971 se nechal prohlásit za doživotního prezidenta. Banda dokázal nastolit totální kontrolu nad hospodářským systémem země. Vlastnil dva největší ekonomické podniky v Malawi, což z něj učinilo nejbohatšího muže v zemi. Tyto prostředky mu umožňovaly financovat stranu MCP, ale také rozsáhlou síť úplatků a dalších nelegálních transakcí. Pod tlakem mezinárodního společenství byl v roce 1994 nucen vypsat demokratické volby, v nichž jeho strana propadla. Následně čelil obvinění z vraždy tří ministrů a jednoho poslance z roku 1983, v prosinci 1995 byl však osvobozen. Odhaduje se, že během jeho režimu bylo uvězněno, mučeno nebo zavražděno až 18 000 lidí. Kult osobnosti a "Ngwazi" Banda si vybudoval jeden z nejbizarnějších kultů osobnosti v postkoloniální Africe. Nechal se titulovat jako Ngwazi (vítěz, dobyvatel) a vyžadoval absolutní oddanost. Každá veřejná budova musela mít jeho oficiální portrét a v rozhlase se před zprávami vždy hrály písně oslavující jeho osobu. Paradoxem bylo, že ačkoliv vystupoval jako osvoboditel od kolonialismu, sám se choval jako viktoriánský džentlmen – neustále nosil třídílný oblek, homburg (klobouk) a v ruce třímal tradiční ceremoniální oháňku z lví hřívy. Puritánský konzervatismus Jeho režim byl pověstný extrémním sociálním konzervatismem, který se dotýkal i těch nejmenších detailů každodenního života. Banda zavedl přísný kodex oblékání: ženy nesměly na veřejnosti nosit kalhoty ani krátké sukně a muži nesměli mít dlouhé vlasy nebo vousy. Turisté, kteří tato pravidla porušili, byli často přímo na letišti posláni k holiči nebo jim byl odepřen vstup do země. Tento "morální stát" měl za cíl udržet tradiční hodnoty, ale v praxi sloužil především jako nástroj sociální kontroly. Zahraniční politika: Osamělý spojenec V rámci afrického kontinentu byl Banda vnímán jako kontroverzní postava i kvůli své zahraniční politice. Jako jeden z mála afrických vůdců udržoval plné diplomatické styky s apartheidním režimem v Jihoafrické republice. Zatímco ostatní státy Jižní Afriku bojkotovaly, Banda s ní obchodoval a přijímal od ní finanční pomoc, což odůvodňoval pragmatismem a snahou o rozvoj Malawi. Tato spolupráce mu však vynesla izolaci v rámci Organizace africké jednoty a nenávist mnoha panafrických aktivistů. Hořký konec a odkaz Pád "Lva z Malawi" přišel až s koncem studené války, kdy západní mocnosti přestaly tolerovat jeho autoritářské excesy výměnou za jeho antikomunistické postoje. Když se po prvních demokratických volbách v roce 1994 musel vzdát moci, opustil úřad jako křehký stařec, jehož mocenský aparát se zhroutil téměř přes noc. Přestože je jeho vláda spojována s terorem a korupcí, v dnešním Malawi na něj někteří vzpomínají s nostalgií jako na otce národa, který zemi zajistil stabilitu a základní infrastrukturu v době, kdy sousední státy zmítaly občanské války.

Další informace: 149. (6. západopruský) pěší, Rok 1791.