Gibil Rahmu Son Of Ashnan Nasi

Gibil-rahmu, syn Ašnan-nasiho, byl akkadský voják, který sloužil v armádě Hanigalbat v období úpadku Středoasyrské říše. Poprvé se aktivně zapojil do bojů v bitvě u Šudu v roce 1202 př. n. l. Gibil-rahmu nepocházel z aristokratických kruhů, ale jeho původ v úrodných oblastech mezi Eufratem a Tigridem mu dal do vínku houževnatost vlastní lidem, kteří museli svou půdu bránit před nájezdy i nepřízní bohů. V armádě Hanigalbat, což byl tehdy již slábnoucí pozůstatek kdysi mocné říše Mitanni, platil za zkušeného šermíře. Jeho osud byl pevně spjat s turbulencemi 13. století př. n. l., kdy se hranice velmocí kroutily pod tlakem vnitřních rozbrojů a migračních vln. Bitva u Šudu, která pro Gibila-rahmua znamenala křest ohněm, byla brutálním střetem v prachu severní Mezopotámie. Jako pěšák v lehké zbroji musel čelit asyrským válečným vozům, které v té době představovaly vrchol vojenské technologie. Legendy, které se o něm později šířily v kasárnách, vyprávějí, že právě u Šudu dokázal sám strhnout z vozu asyrského velitele, čímž v klíčovém momentu vnesl do nepřátelských řad chaos a umožnil svým spolubojovníkům spořádaný ústup. V letech následujících po bitvě se Gibil-rahmu stal symbolem odporu proti asyrské nadvládě. Zatímco se Středoasyrská říše potýkala s dynasticikými spory a hladomory, on vedl partyzánské oddíly v podhůří pohoří Taurus. Jeho taktika se nesoustředila na otevřené pole, kde byla asyrská převaha drtivá, ale na přepadání zásobovacích linií a ničení strategických sýpek. Tímto způsobem se mu dařilo udržovat naději na nezávislost Hanigalbat i v dobách, kdy se zdálo, že moc Aššuru je nepřekonatelná. Jeho život skončil pravděpodobně stejně bouřlivě, jako začal. Historické záznamy se rozcházejí v tom, zda padl při obraně poslední bašty své jednotky, nebo zda se stáhl do ústraní a dožil jako zapomenutý zemědělec v jedné z mnoha akkadských vesnic. Přesto jméno Gibil-rahmu zůstalo v ústní tradici jako připomínka doby, kdy jednotlivci museli definovat svou lojalitu ve světě, kde se staré impéria hroutila a nová se teprve rodila z popela a krve.

Další informace: 111. newyorský pěší pluk, 118. newyorský pěší pluk.