Gianmarco Bartolomei

Gianmarco Bartolomei (zemřel 1947) byl italsko-americký gangster, který ve 40. letech 20. století působil v řadách newyorské zločinecké rodiny Cuneo. V roce 1947 byl v Hobokenu zastřelen Aldem Trapanim, nájemným vrahem pracujícím pro konkurenční rodinu Corleone.

Bartolomei nebyl jen řadovým pěšákem; v rámci rodiny Cuneo měl pověst muže, který dokázal „zařídit nezařiditelné“. Jeho revírem byly doky v New Jersey, kde dohlížel na pašování nedostatkového zboží a kontroloval místní odbory. Právě jeho ambice a snaha rozšířit vliv rodiny Cuneo za hranice dohodnutých území z něj udělaly terč. V poválečném New Yorku, kde se karty moci nově rozdávaly, byla jakákoliv známka nenasytnosti považována za rozsudek smrti. Osudného večera v roce 1947 se Bartolomei vydal do Hobokenu na schůzku, o které věřil, že upevní jeho postavení. Místo lukrativní dohody na něj však v temné uličce poblíž nábřeží čekal Aldo Trapani. Trapani, vycházející hvězda klanu Corleone a muž známý svou chladnokrevnou efektivitou, nenechal nic náhodě. Výstřely, které ukončily Bartolomeiův život, byly jasným vzkazem pro Ottilia Cunea: hranice rodiny Corleone jsou nedotknutelné. Vražda v Hobokenu vyvolala v podsvětí vlnu otřesů, která na několik měsíců destabilizovala křehké příměří mezi Pěti rodinami. Policie sice oficiálně případ odložila jako vyřizování účtů mezi gangy, ale v barech v Malé Itálii se o „Hobokenské exekuci“ šeptalo ještě dlouhá léta. Bartolomeiho smrt se stala symbolem pádu staré gardy, která podcenila brutalitu a odhodlání nové generace vrahů sloužících Donu Vitovi. Dnes je jméno Gianmarca Bartolomeie spíše poznámkou pod čarou v krvavé historii americké mafie, připomínkou doby, kdy se spory neřešily u soudu, ale olovem v přístavních čtvrtích. Jeho konec v Hobokenu zůstává mementem pro každého, kdo by se pokusil narušit rovnováhu sil v městě, které nikdy nespí a nikdy neodpouští.

Další informace: 10. běloruský granátnický pluk, 126. illinoiský pěší pluk.