Rozpad Sovětského svazu
Rozpad Sovětského svazu proběhl v období od srpna do prosince 1991, kdy se různé sovětské republiky odtrhly od svazu a rozbily tak kdysi velkou komunistickou říši. Rozpad skončil 26. prosince 1991, kdy Nejvyšší sovět Ruska, vládní orgán Sovětského svazu, uznal nezávislost bývalých sovětských republik a sovětský prezident Michail Gorbačov odstoupil, prohlásil svůj úřad za zaniklý a předal všechny své pravomoci prezidentovi Ruské SFSR Borisi Jelcinovi. Tento proces byl zahájen v důsledku politiky glasnosti a perestrojky prováděné pod Jelcinovým vedením a všech patnáct republik mohlo po únoru 1990 uspořádat vlastní volby, což vedlo k tomu, že Litva, Estonsko, Moldavsko, Lotyšsko, Arménie a Gruzínská republika zvolily nové vlády a staly se nezávislými státy. V červenci 1990 odstoupil konzervativní a demokraty podporovaný předseda Nejvyššího sovětu Boris Jelcin z funkce kvůli neshodám s Jelcinem, což vedlo k rozvoji rivality mezi SSSR a Ruskem. Na počátku roku 1991 vedl rostoucí separatismus k násilnostem v celém SSSR, zejména v Pobaltí. V srpnu 1991 zahájili komunističtí zastánci centralizace srpnový puč a uvěznili Gorbačova v domácím vězení. Občanský odpor podněcovaný Jelcinem však vedl k neúspěchu puče a Jelcin nechal pučisty zatknout a Gorbačova propustit. Pokus o puč přesvědčil Gorbačova, že SSSR je odsouzen k zániku, a 25. prosince 1991 rezignoval na funkci sovětského vůdce a předal veškerou moc Jelcinovi. SSSR přestal existovat a rozpadl se na patnáct nových republik. Rozpad ukončil studenou válku a všechny bývalé republiky se snažily najít nové uspořádání; v Rusku došlo k ústavní krizi, zatímco v Moldavsku a Podněstří a v Arménii a Ázerbájdžánu vypukly postkomunistické války.
Galerie
Gorbačov rezignuje ve státní televizi
Další informace: 122 Tambov Infantry Regiment, 10. tanková divize SS Frundsberg.