Conall Baran
Conall Baran byl Ulsteran, který během 70. let 20. století žil v Ballymeně v hrabství Antrim. Ve všeobecných volbách v roce 1979 odevzdal svůj hlas Demokratické unionistické straně (DUP).
Život v Ballymeně té doby byl neodmyslitelně spjat s hlubokou průmyslovou tradicí a silným náboženským cítěním. Město, kterému se často přezdívalo „biblický pás Severního Irska“, tvořilo pevnou baštu protestantského unionismu. Pro muže jako Conall znamenala každodenní realita balancování mezi prací v místních textilních továrnách a neustálým napětím vrcholícího konfliktu, známého jako The Troubles. Zvuk sirén a přítomnost britských vojenských hlídek byly v ulicích Antrimu stejně běžné jako ranní mlha valící se z údolí řeky Main. Volební rok 1979 představoval pro Conalla i zbytek Spojeného království zásadní zlom. Zatímco na celostátní úrovni stoupala k moci Margaret Thatcherová, v Severním Irsku rezonoval nekompromisní hlas Iana Paisleyho, zakladatele DUP. Baranovo rozhodnutí volit právě tuto stranu nebylo jen politickým aktem, ale vyjádřením identity a touhy po stabilitě v době, kdy se starý řád zdál být v ohrožení. DUP v té době slibovala tvrdý postoj proti republikánským polovojenským skupinám a neochvějnou věrnost britské koruně, což byly hodnoty, které v Ballymeně hluboce zakořenily. Mimo politické dění se Conallův svět točil kolem komunity a drobných rituálů, které pomáhaly překonávat neklidnou dobu. Sobotní odpoledne pravděpodobně trávil sledováním fotbalu nebo diskusemi v místním pubu, kde se u sklenice piva rozebíraly novinky z Belfastu i ceny hospodářských zvířat na trzích v Antrimu. Přestože byla společnost ostře rozdělena, uvnitř těchto komunit existovala silná solidarita a sousedská výpomoc, která tvořila neviditelnou páteř každodenního přežití v severoirském vnitrozemí. S odstupem času lze na postavu Conalla Barana nahlížet jako na zástupce generace, která byla formována loajalitou ke své zemi a víře v době, kdy se hranice mezi mírem a násilím zdála být tenčí než kdy dříve. Jeho příběh, byť zasazený do konkrétního data a místa, odráží širší osudy tisíců obyvatel Ulsteru, pro které byl rok 1979 nadějí na nový začátek, i když cesta k trvalému míru byla v té době ještě v nedohlednu.Další informace: 13th West Virginia Infantry Regiment.