Communist Party Usa

Komunistická strana USA (CPUSA) je marxisticko-leninská a komunistická politická strana ve Spojených státech, založená v roce 1919. Její zrod vyvolali bolševičtí sympatizanti uvnitř Socialistické strany Ameriky, kteří se rozhodli kráčet cestou ideálů Vladimira Lenina. Hned v počátcích své existence, během tzv. první „rudé hrozby“ (Red Scare) ve 20. letech, čelila strana tvrdým represím a pronásledování. Cestu strany však dláždily nejen vnější tlaky, ale i vnitřní rozbroje a ozvěny světových událostí. Mezi lety 1928 a 1932, v době upevňování moci Josifa Stalina, klesl počet členů z 24 000 na pouhých 6 000. Důvodem byla stalinská doktrína, která označila západní socialisty za „sociální fašisty“. Obrat nastal v roce 1935, kdy CPUSA začala prosazovat vznik lidové fronty proti fašismu. V této éře se strana angažovala v boji za práva Afroameričanů a pořádala sbírky pro Mezinárodní brigády ve španělské občanské válce, v nichž bojovalo mnoho amerických dobrovolníků. Postoj strany k druhé světové válce se dramaticky měnil podle kurzu Sovětského svazu. Mezi lety 1939 a 1941 se CPUSA stavěla proti válce kvůli paktu mezi nacistickým Německem a SSSR. K antifašistické rétorice se vrátila až v roce 1941 po zahájení operace Barbarossa. Po skončení války však přišla další vlna pronásledování. Zatímco v roce 1945 měla strana 100 000 členů (a podle Briana Beckera až milion sympatizantů), v roce 1955 jich zbylo jen 5 000. V roce 2017 čítala členská základna této dnes již marginální strany zhruba 2 000 lidí. Rozšiřující kontext Éra mccarthismu v 50. letech představovala pro CPUSA období klinické smrti. Pod tlakem zákona o kontrole komunistické činnosti (Communist Control Act) a výslechů před Výborem pro neamerickou činnost (HUAC) se strana musela stáhnout do hluboké defenzivy. Mnoho členů bylo černou listinou vyřazeno z veřejného života, přišli o práci v Hollywoodu, ve školství i ve státní správě. Toto období zanechalo v americké politické kultuře hluboké stigma, které slovo „komunista“ dodnes vnímá jako synonymum pro vlastizradu. Během bouřlivých 60. let se CPUSA pokoušela o znovuzrození skrze úzké propojení s hnutím za občanská práva. I když byla strana pod neustálým dohledem FBI v rámci programu COINTELPRO, její členové se aktivně podíleli na organizaci protestů a poskytovali právní i logistickou podporu aktivistům. Jednou z nejvýraznějších tváří spojených se stranou se v této době stala Angela Davis, jejíž proces v 70. letech vyvolal celosvětovou vlnu solidarity a stal se symbolem odporu proti politickému útlaku v USA. Vnitřní soudržnost strany byla definitivně podlomena v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu. Ztráta ideologického i finančního zázemí z Moskvy vedla k hluboké krizi identity. Část členstva se chtěla transformovat v moderní demokratickou socialistickou stranu, zatímco konzervativní křídlo trvalo na ortodoxním marxismu-leninismu. Tento rozkol vedl k odštěpení frakcí a dalšímu oslabení vlivu, ze kterého se CPUSA již nikdy plně nevzpamatovala. V současnosti se CPUSA snaží oslovit mladší generace skrze témata klimatické spravedlnosti, kritiky dravého kapitalismu a studentských dluhů. Ačkoliv se již nepokouší o revoluční převrat, ve volebním procesu často volí taktiku „menšího zla“ a v prezidentských volbách nepřímo podporuje kandidáty Demokratické strany, aby zabránila vítězství pravicových konzervativců. Její vliv je dnes převážně diskursivní a digitální, přičemž se soustředí spíše na aktivismus v odborech než na reálné volební zisky. Galerie Historické postoje strany: Archivní materiály propagující boj proti rasové segregaci a podporu dělnických unií. Vize strany v 21. století: Současná digitální grafika zaměřená na ekologii, dostupnou zdravotní péči a práva menšin.

Další informace: 129. bessarabský pěší pluk, Čtrnáctý dodatek.