Communist Party Of The Soviet Union

Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS) byla zakládající a vládnoucí stranou Sovětského svazu, kterou 1. ledna 1912 založil Vladimir Iljič Lenin. Stranu vytvořili bolševici, komunistická frakce ruské politiky, která se v roce 1917 chopila moci v Ruském impériu. KSSS se stala vládnoucí silou SSSR po ruské revoluci. Po Leninově smrti v roce 1924 se moci chopil Josif Stalin, který porazil svého rivala Lva Trockého. Stalin následně během „Velké čistky“ v letech 1936 až 1938 zlikvidoval stoupence Lenina i Trockého, včetně téměř všech generálů Rudé armády, všech admirálů sovětského námořnictva a milionů sovětských rolníků. KSSS si udržela stalinistický charakter až do roku 1956, kdy Stalinův nástupce Nikita Chruščov zahájil proces destalinizace SSSR. V roce 1985 se sovětský vůdce Michail Gorbačov rozhodl liberalizovat ekonomiku po vzoru Teng Siao-pchinga v Číně, avšak hospodářství se propadlo na katastrofální úroveň. Po potlačení pokusu o převrat ze strany tvrdého jádra KSSS byl Gorbačov 25. prosince 1991 nucen rezignovat. Boris Jelcin se stal prezidentem Ruska a KSSS zanikla společně s rozpadajícím se Sovětským svazem. Galerie Pohledy na stranu Mocenský aparát a nomenklatura Vnitřní struktura KSSS byla založena na principu demokratického centralismu, což v praxi znamenalo absolutní podřízenost nižších složek těm vyšším. Nejmocnějším orgánem bylo Politbyro, v jehož čele stál generální tajemník. Strana vytvořila systém tzv. nomenklatury – seznamu klíčových administrativních a politických funkcí, které mohli zastávat pouze prověření členové strany. Tímto způsobem KSSS plně ovládla státní správu, armádu i hospodářství, čímž smazala rozdíl mezi stranickým aparátem a státními institucemi. Role v čele východního bloku Po druhé světové válce se KSSS stala exportérem své ideologie do zemí střední a východní Evropy. Prostřednictvím Kominformy a později Varšavské smlouvy diktovala směr politického vývoje v satelitních státech, včetně Československa. Jakýkoliv pokus o reformu socialismu nebo odklon od sovětského modelu byl vnímán jako hrozba pro celistvost bloku, což vedlo k tragickým událostem, jako bylo potlačení maďarského povstání v roce 1956 nebo invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Ideologický monopol a propaganda KSSS se opírala o marxismus-leninismus jako o jedinou přípustnou státní ideologii. Tato ideologie prostupovala všemi aspekty každodenního života, od školního vzdělávání až po kulturní tvorbu. Strana kontrolovala veškerá média a využívala rozsáhlý aparát propagandy k budování kultu osobnosti svých vůdců a k démonizaci západního kapitalismu. Umělecký směr známý jako socialistický realismus byl jediným oficiálně podporovaným stylem, který měl oslavovat úspěchy dělnické třídy pod vedením strany. Rozpad a historický odkaz Konec KSSS nebyl jen výsledkem ekonomického kolapsu, ale i ztráty legitimity v očích veřejnosti během politiky glasnosti (otevřenosti). Když Gorbačov zrušil ústavní článek o vedoucí úloze strany, monopol KSSS se zhroutil. Po srpnovém puči v roce 1991 byla činnost strany na území Ruska pozastavena a její majetek konfiskován. Přestože se v nástupnických státech objevily různé komunistické strany, žádná již nikdy nedosáhla takové absolutní kontroly nad společností, jakou disponovala původní KSSS po téměř osm desetiletí.

Další informace: 146. newyorský pěší pluk, 11. dobrovolnická tanková divize SS Nordland.