Communist Party Of Sweden

Levicová strana (Vänsterpartiet) Levicová strana (V) je švédské socialistické politické uskupení, jehož kořeny sahají do roku 1917. Vzniklo jako radikální odštěpenecká frakce od Sociálně demokratické dělnické strany Švédska, původně pod názvem Sociálně demokratická levicová strana. V roce 1921, kdy se strana pod vlivem komunistických myšlenek definitivně oddělila od hlavního socialistického proudu, přijala název Komunistická strana Švédska. Cesta k dnešní podobě byla lemována několika změnami identity: v roce 1967 se přejmenovala na Levicovou stranu – Komunisty, aby nakonec v roce 1990, po pádu železné opony, přijala současný stručný název Levicová strana. Její vznik byl součástí širšího evropského trendu, kdy se marxistické strany štěpily na příkaz Kominterny. Tehdejší sovětský vůdce Josif Stalin totiž apeloval na zakládání komunistických buněk po celém světě s vidinou globální revoluce. Programově se strana profiluje jako odpůrce privatizace, zastánce neutrality v rámci Hnutí nezúčastněných zemí a dlouhodobý kritik členství v Evropské unii. Prosazuje výrazné posílení veřejných výdajů a historicky často sloužila jako tichý spojenec sociálně demokratických vlád. Na celostátní úrovni však nikdy nebyla přímou součástí vládní koalice. V roce 2017 strana držela 21 z 349 křesel v Riksdagu, jednoho europoslance a silné zastoupení v krajských i obecních radách. Historický obrat k eurokomunismu a feminismu Zásadním zlomem v historii strany byla 60. léta 20. století, kdy se pod vedením C.-H. Hermanssona začala distancovat od striktní linie Moskvy. Strana se vydala cestou tzv. eurokomunismu, který kladl větší důraz na národní specifika a demokratické principy. Tento posun byl nevyhnutelný zejména po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, kterou švédští komunisté (na rozdíl od mnoha jiných západních stran) ostře odsoudili. Role „věčného podporovatele“ V moderní švédské historii hrála Levicová strana unikátní roli v parlamentním systému. Přestože zůstávala mimo vládní kabinety, její hlasy byly často klíčové pro přežití menšinových vlád sociálních demokratů. Tato pozice jí umožnila vyjednat řadu sociálních reforem a zvýšení daní pro vysokopříjmové skupiny, aniž by musela nést přímou vládní odpovědnost za nepopulární administrativní kroky. Moderní priority: Klima a feminismus Dnešní Vänsterpartiet se již nedefinuje pouze třídním bojem. Do popředí se dostala radikální ekologická agenda a feminismus. Strana se označuje za feministickou organizaci a prosazuje například zkrácení pracovní doby na šest hodin denně nebo důslednější opatření proti mzdové nerovnosti mezi muži a ženami. Ekologická transformace průmyslu, financovaná z vyššího zdanění kapitálu, tvoří pilíř jejich současného programu „Zelený nový úděl“. Vztah k Evropské unii a NATO Zatímco v minulosti byla strana striktně protievropská a požadovala vystoupení Švédska z EU (Swexit), v posledních letech se tento postoj zmírnil směrem ke konstruktivní kritice a snaze o reformu Unie zevnitř. Dramatický posun nastal také v otázce bezpečnosti; po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se strana ocitla v komplikované situaci. Ačkoliv historicky tvrdě odmítala vstup do NATO, realita změněného bezpečnostního prostředí ve Skandinávii donutila stranu k vnitřní debatě o legitimitě švédské obranné politiky. Galerie Starší stranické vize: Historické plakáty akcentující třídní boj a solidaritu s dělnickou třídou. Současné stranické vize: Moderní vizuální identita zaměřená na ekologii, práva žen a sociální spravedlnost.

Další informace: 12th Illinois Volunteer Infantry Regiment, 152. newyorský pěší pluk.