Benigno Forcucci

Benigno Forcucci byl italsko-americký gangster, který ve 40. letech 20. století působil v řadách zločinecké rodiny Corleone v New Yorku. Zatímco ulice Manhattanu bičoval déšť a stín druhé světové války, Forcucci se pohyboval v polosvětě, kde věrnost byla platidlem a zrada rozsudkem smrti. Jako jeden z „dělníků“ organizace se Forcucci specializoval především na dohled nad nelegálními hernami v oblasti Lower East Side. V éře, kdy rodina Corleone teprve upevňovala svou moc nad pěticí newyorských čtvrtí, hrál Benigno roli nenápadného, ale efektivního prostředníka. Byl znám svou schopností vyjednávat s místními odbory, což rodině umožňovalo nerušený tok pašovaného zboží skrze newyorské doky. Jeho kariéra však nebyla jen o tichých dohodách. Dokumenty z tehdejší doby naznačují, že Forcucci byl zapleten do tzv. „Války o olivový olej“, což byla zástěrka pro krvavé střety o kontrolu nad trhem s potravinami, které sloužily k praní špinavých peněz. Traduje se, že Benigno měl dar odhadnout povahu člověka dřív, než dotyčný vůbec promluvil, což z něj činilo ideálního vymahače dluhů pro vysokou aristokracii podsvětí. Ve druhé polovině 40. let, kdy se Federální úřad pro vyšetřování (FBI) začal pod vedením J. Edgara Hoovera více zaměřovat na organizovaný zločin, se Forcucciho stopa začala vytrácet. Některé neoficiální zdroje uvádějí, že se po velkém zátahu na nelegální sázky v roce 1948 stáhl do ústraní v New Jersey, zatímco jiné teorie pracují s verzí, že se stal obětí vnitřních čistek v rodině, které měly „zamést stopy“ před blížícím se soudním procesem. Odkaz Benigna Forcucciho dnes zůstává spíše v poznámkách pod čarou kriminální historie New Yorku. Přesto symbolizuje celou jednu generaci mužů, kteří v poválečné Americe hledali svůj „vlastní sen“ na opačné straně zákona a pomohli vybudovat mýtus o neporazitelnosti mafiánských dynastií, který dodnes fascinuje historiky i spisovatele.

Další informace: 134. illinoiský pěší pluk, 150. motorizovaná střelecká divize Idritsa-Berlin řádu Kutuzova 2. třídy.