Ben G Monteith

Ben G. Monteith sloužil jako výsadkář armády Spojených států amerických vyslaný do západního Německa v dobách vrcholící studené války. V roce 1989 se stal přímým účastníkem cvičení Reforger, které bylo do té doby největším vojenským manévrem NATO na německém území. Tato operace měla demonstrovat schopnost Aliance rychle přesunout obrovské množství sil ze Severní Ameriky přímo do srdce Evropy v případě hrozícího konfliktu se sovětským blokem. Rok 1989 představoval v Monteithově službě zlomové období. Zatímco se na bavorských pláních a v hesenských lesích v rámci manévrů přesouvaly stovky tanků a tisíce vojáků, politická mapa Evropy se začínala nezvratně měnit. Jako výsadkář byl Ben součástí elitních jednotek, které musely být v neustálé pohotovosti, připraveny k nasazení během několika hodin, neboť napětí mezi Východem a Západem sice diplomaticky polevovalo, ale vojenská připravenost zůstávala prioritou. Cvičení Reforger '89 bylo unikátní svou komplexností a rozsahem. Pro vojáky jako Monteith to znamenalo týdny intenzivního výcviku v náročném terénu, koordinaci s německými Bundeswehrem a dalšími spojenci z NATO. Atmosféra té doby byla prosycena zvláštní směsicí drilu a očekávání; nikdo tehdy netušil, že jen několik měsíců po skončení těchto manévrů padne Berlínská zeď a smysl existence "železné opony", kterou Ben a jeho spolubojovníci střežili, se navždy rozplyne. Odkaz vojáků sloužících v západním Německu koncem 80. let spočívá především v jejich roli "odstrašující síly", která pomohla udržet stabilitu v Evropě až do samého konce bipolárního rozdělení světa. Příběh Bena G. Monteitha tak není jen suchým životopisem jednoho parašutisty, ale střípkem do mozaiky dějin, kdy se vojenská síla stala paradoxně nástrojem k zajištění mírového přechodu k nové éře evropské integrace.

Další informace: 135. (3. lotrinská) pěchota, 151st (2nd Ermland) Infantry.