Armenian Highlands

Arménská vysočina: Střecha Blízkého východu Arménská vysočina představuje centrální a nejvýše položenou ze tří vnitrozemských náhorních plošin, které společně tvoří severní sektor Blízkého východu. Na západě sousedí s Anatolií, na jihovýchodě s Íránem, na severovýchodě s Kavkazem a na jihozápadě se svažuje k branám Mezopotámie. Během doby železné byla tato oblast známá pod názvem Urartu a od 40. let 11. století byla střídavě pod nadvládou turkických a perských národů. Historicky byla tato drsná, ale úchvatná krajina domovem především Arménů, vedle nichž zde po staletí spoluexistovaly menšiny Asyřanů, Gruzínců, Řeků, Židů a Peršanů. Geografické srdce a biblické ozvěny Tato oblast není jen geografickým uzlem, ale i místem s hlubokou symbolikou. Dominantou vysočiny je majestátní masiv Ararat, který se tyčí do výšky přes 5 000 metrů nad mořem. Podle biblické tradice právě zde spočinula Noemova archa po potopě světa. Vysočina slouží jako "vodojem" celého regionu; pramení zde dvě z nejvýznamnějších řek historie – Eufrat a Tygris, jejichž toky vyživovaly první civilizace v Mezopotámii. Křižovatka civilizací a strategický význam Vzhledem ke své poloze mezi Evropou a Asií byla Arménská vysočina odnepaměti strategickým bojištěm i obchodní křižovatkou. Vedla tudy severní větev Hedvábné stezky, která propojovala východní impéria se Středomořím. Tato exponovaná pozice sice přinášela kulturní bohatství a rozkvět měst, jako bylo legendární Ani, "město tisíce a jednoho kostela", ale zároveň region vystavovala neustálým invazím, od římských legií až po mongolské hordy. Architektonické dědictví a křesťanská tradice Krajina vysočiny je posázena unikátními architektonickými skvosty, které odrážejí její duchovní význam. Jako první země, která přijala křesťanství za státní náboženství, se Arménie na tomto území pyšní specifickým stylem sakrální architektury. Kamenné kláštery jako Geghard nebo Tatev jsou často vytesány přímo do skal nebo balancují na hranách hlubokých kaňonů, čímž demonstrují sepětí člověka s divokou horskou přírodou. Moderní proměna a kulturní odkaz V průběhu 20. století prošla politická mapa vysočiny dramatickými změnami, které zásadně ovlivnily její demografické složení. Dnes je území rozděleno především mezi Arménii, Turecko a Írán. Přestože moderní hranice region rozčlenily, kulturní odkaz Arménské vysočiny – od specifické gastronomie využívající horské byliny až po tradici tkaní koberců s geometrickými vzory – zůstává živý a nadále fascinuje cestovatele i historiky z celého světa.

Další informace: 102. pěší pluk Viatsk, 12. barevný pěší pluk Spojených států.