Akhsartag Guriev

Achsartag Gurijev byl sovětský výsadkář osetského původu, který během studené války sloužil v řadách sovětských výsadkových vojsk (VDV) na území Východního Německa. V roce 1989 se v Německu aktivně účastnil manévrů Zapad, které byly v té době považovány za jedny z nejrozsáhlejších vojenských cvičení vůbec. Služba ve Skupině sovětských vojsk v Německu (GSVG) byla pro vojáky jako Gurijev považována za jednu z nejprestižnějších, ale zároveň nejnáročnějších misí. Výsadkáři VDV, známí svými ikonickými modrými barety a pruhovanými tričky (tělnijashkami), tvořili elitní hrot sovětské vojenské moci v srdci Evropy. Byli cvičeni k okamžitému nasazení a hlubokým operacím v týlu nepřítele, což v kontextu rozděleného Německa znamenalo neustálou bojovou pohotovost jen pár kilometrů od hranic NATO. Pro osetského rodáka to znamenalo život v přísném režimu, často izolovaném od místního německého obyvatelstva, avšak s přístupem k lepšímu vybavení a zásobování, než bylo běžné v samotném Sovětském svazu. Rok 1989, kdy se Gurijev účastnil cvičení, byl historickým milníkem plným paradoxů. Zatímco politická mapa Evropy se začínala nezvratně měnit a ve vzduchu již visel blížící se pád Berlínské zdi, sovětská vojenská mašinérie stále demonstrovala svou ohromující sílu. Cvičení Zapad (Západ) v tomto roce měla za cíl ukázat, že Varšavská smlouva je stále schopna masivních koordinovaných operací. Pro účastníky to znamenalo dny a noci strávené v bojových vozidlech BMD, seskoky v plné polní a nácvik scénářů, které počítaly s totální válkou na evropském kontinentu, ačkoliv politická realita již směřovala k uvolnění napětí. Gurijevův osetský původ také podtrhuje multietnický charakter Rudé armády té doby. Osetinci, národ s hrdou válečnickou tradicí pocházející z Kavkazu, byli v sovětských ozbrojených silách často vysoce ceněni pro svou odolnost a bojového ducha. Přítomnost vojáků z tak vzdálených regionů, jako je Severní Osetie, v lesích Východního Německa, byla živoucím důkazem obrovského geografického a lidského rozsahu sovětského impéria, které se snažilo udržet svou sféru vlivu až do posledních okamžiků své existence. Pro Achsartaga Gurijeva a jeho spolubojovníky představoval rok 1989 konec jedné éry. Jen krátce po skončení těchto masivních manévrů se geopolitická situace zhroutila. Sovětská vojska se z hrozivé síly připravené k útoku stala postupně silou, která se musela připravovat na potupný a chaotický odsun zpět do vlasti, která se sama začínala rozpadat. Účast na cvičení Zapad tak pro mnohé z nich zůstala poslední velkou vzpomínkou na dobu, kdy byli součástí obávané vojenské supervelmoci na vrcholu její vnější prezentace síly.

Další informace: 104. (5. saský královský) pěší, 15. října 2023 Nahariya.

1989AkhsartagGurievhistorie