Holmes Derville

Holmes Derville: Od tabákových polí k branám Orientu Holmes Derville (1870–1941) byl americký voják, který prošel ohněm španělsko-americké a filipínsko-americké války v řadách 1. tennesseejského dobrovolnického pěšího pluku a 37. pěšího pluku. Derville, syn veterána Konfederace Mearse Dervilla, opustil svou tabákovou farmu v Liberty ve státě Tennessee, aby se vydal bojovat proti Španělům do daleké Asie. V řadách americké armády zůstal i poté, co se nově nezávislé Filipíny pokusily postavit americké anektaci. Podobně jako mnozí jeho spolubojovníci, i on v roce 1900 zaslal svůj hlas republikánskému kandidátovi Williamu McKinleymu, místo aby podpořil antiimperialistického demokrata Williama Jenningse Bryana. Po demobilizaci svého pluku se již k farmaření nevrátil a usadil se v San Franciscu v Kalifornii. Zde několik let sloužil jako policista a zemřel v roce 1941, přičemž zanechal tři děti, včetně syna Wentona Dervilla. Dervillovo rozhodnutí vyměnit klidný život v Tennessee za nejistotu v zámoří nebylo v jeho době ničím neobvyklým, avšak jeho rodinné zázemí mu dodávalo specifický rozměr. Jako potomek vojáka Konfederace představoval generaci, která pomáhala zacelovat rány po americké občanské válce skrze společnou službu pod federální vlajkou. Tato „nová jednota“ byla v 90. letech 19. století silným politickým tématem a muži jako Derville byli oslavováni jako symboly usmíření mezi Severem a Jihem, sjednocení společným nepřítelem v Karibiku i Pacifiku. Služba na Filipínách však byla pro mladého farmáře drsným probuzením. Namísto očekávaného krátkého tažení proti koloniálnímu Španělsku se ocitl v partyzánské válce v džungli, která byla vyčerpávající fyzicky i morálně. Tropické nemoci, neustálá hrozba přepadení a nehostinné klima Filipín zformovaly jeho politické přesvědčení. Jeho podpora McKinleyho ve volbách 1900 nebyla jen politickým gestem, ale vyjádřením víry v americkou expanzní politiku a přesvědčení, že USA mají v Pacifiku sehrát roli civilizační mocnosti, což byl názor, který v armádních kruzích silně rezonoval. Usazení v San Franciscu po válce bylo pro Dervilla logickým krokem. Město tehdy bylo pulzující „branou do Pacifiku“ a pro veterány nabízelo mnohem více příležitostí než izolovaný venkov v Tennessee. Práce u policie mu umožnila využít disciplínu a zkušenosti z armády v civilním životě. Během svého působení u sboru zažil dramatické proměny města, včetně jeho obnovy po ničivém zemětřesení v roce 1906, což jen upevnilo jeho pouto k západnímu pobřeží, které se stalo jeho novým domovem. Poslední roky Dervillova života, vedoucí až k jeho smrti v roce 1941, byly ve znamení sledování dalšího globálního napětí. Ačkoliv se nedožil vstupu USA do druhé světové války po útoku na Pearl Harbor, jeho odkaz žil dál v jeho dětech. Syn Wenton a jeho sourozenci vyrůstali v rodině, kde se mísila hrdost na jižanské kořeny s oddaností k moderní Americe jako světové velmoci. Holmes Derville tak zůstává zajímavým příkladem muže, jehož životní cesta kopírovala proměnu Spojených států z agrární republiky v globálního hráče na mezinárodním poli.

Další informace: 111. barevný pěší pluk Spojených států, 14th Georgia Infantry.