Hiroyuki Tsuchiya

Hirojuki Cučija († 21. srpna 1942) byl vojákem japonské císařské armády, který sloužil u 28. pěšího pluku na Šalamounových ostrovech během války v Tichomoří. Padl v boji s Američany během bitvy u řeky Tenaru na ostrově Guadalcanal v roce 1942. Cučija byl součástí elitního předvoje známého jako „odřad Ičiki“, pojmenovaného po ambiciózním plukovníkovi Kijonao Ičikim. Tento útvar měl za úkol dobýt zpět strategické letiště Henderson Field, které krátce předtím obsadila americká námořní pěchota. Japonští vojáci, vedeni neochvějnou vírou ve vlastní neporazitelnost a podceňující sílu nepřítele, vyrazili do útoku v noci, spoléhajíce na moment překvapení a drtivý nápor bodáky. Samotná bitva u řeky Tenaru (často nazývaná také bitvou u Alligator Creek) se však pro japonské síly změnila v krvavá jatka. Cučija a jeho spolubojovníci narazili na neprostupnou obranu 1. divize námořní pěchoty, která byla vybavena kulomety a dělostřelectvem. Místo očekávaného rychlého vítězství čekal japonské vojáky zoufalý boj v písku a bahně ústí řeky, kde byla většina Ičikiho jednotky zdecimována. Osud Hirojukiho Cučiji v tomto střetu zrcadlí tragédii tisíců mladých japonských mužů, kteří byli obětováni v rámci doktríny totálního nasazení a odmítání kapitulace. Bitva u Tenaru byla prvním velkým japonským pozemním útokem během kampaně na Guadalcanalu a její výsledek šokoval japonské velení, které do té doby považovalo americké vojáky za neschopné efektivního odporu v džungli. Dnes je tato událost vnímána jako klíčový zlom v psychologii války v Pacifiku. Cučijova smrt v srpnu 1942 znamenala konec nadějí na snadné udržení Šalamounových ostrovů a předznamenala dlouhé měsíce vyčerpávajících bojů, které nakonec vedly k vyčerpání japonských rezerv a definitivní ztrátě strategické iniciativy v celém regionu.

Další informace: 102. barevný pěší pluk Spojených států, 14. pěší pluk Severní Karolíny.