Hermann Freisinger

Hermann Freisinger (1890 – květen 1945) Hermann Freisinger byl německý SS-Untersturmführer, který se v posledních dnech druhé světové války pokusil v úkrytu vybudovat základy „Čtvrté říše“. Jeho ambice však byly předčasně ukončeny atentátem, který provedla spojenecká speciální jednotka Task Force Vanguard. Biografie Hermann Freisinger se narodil roku 1890 v Německém císařství jako jediný potomek zámožné rodiny s hlubokou vojenskou tradicí. Koncem první světové války sloužil jako kurýr a informační analytik. Poválečný vývoj v něm zanechal hlubokou stopu; byl šokován násilím páchaným africkými koloniálními jednotkami francouzské armády na německých ženách, což v něm podnítilo intenzivní rasismus. Zároveň se ztotožnil s mýtem o „bodnutí do zad“, kdy z německé porážky a Versailleské smlouvy vinil židovské obyvatelstvo. Za dob Výmarské republiky působil u vojenské policie, odkud vedla jeho cesta přímo do řad Gestapa, kde díky své loajalitě a radikalismu v rámci nacistické strany rychle stoupal po kariérním žebříčku. Ke konci války Freisinger zosnoval spiknutí s úzkou skupinou nacistických pohlavárů. Jejich cílem bylo odstranit Adolfa Hitlera i jeho nejvěrnější následovníky a z trosek prohrané války vybudovat podzemní „Čtvrtou říši“, která by kladla odpor Spojencům i po pádu Berlína. Ačkoliv se mu podařilo zajmout operativce jednotky Task Force Vanguard vyslané k jeho dopadení, nakonec byl těmito agenty přímo na letišti Tempelhof zlikvidován. Strategie stínového impéria Freisingerova vize Čtvrté říše nebyla pouhým zoufalým gestem odporu, ale promyšleným plánem na infiltraci poválečných struktur. Na rozdíl od Hitlerovy fixace na totální vítězství na frontě, Freisinger sázel na asymetrickou válku. Podle dochovaných záznamů připravoval rozsáhlou síť tajných skladů zbraní, falešných identit a finančních kont v neutrálních zemích, které měly sloužit k financování budoucích podvratných operací v okupovaných zónách. Kult osobnosti a ideologie V rámci své frakce se Freisinger stylizoval do role „osvíceného zachránce“, který napraví chyby, jichž se podle něj Hitler dopustil svou pýchou a strategickou neschopností. Jeho ideologie byla směsicí fanatického okultismu a chladného technokratického řízení. Věřil, že elita SS musí přežít v úkrytu, zatímco se zbytek světa vyčerpá v nastávajícím konfliktu mezi Východem a Západem, což by vytvořilo mocenské vakuum pro jeho návrat. Odkaz a historické kontroverze Smrt Hermanna Freisingera na letišti Tempelhof zůstává pro historiky předmětem diskusí, především kvůli nedostatku oficiálních záznamů o operaci Task Force Vanguard. Některé teorie naznačují, že Freisinger nebyl jen osamělým fanatikem, ale špičkou mnohem větší ledové hory, jejíž chapadla sahala až do projektu ODESSA. I když jeho pokus o nastolení nové říše selhal, strach z „přežívajících nacistických buněk“ zásadně ovlivnil postup spojeneckých tajných služeb v prvních letech studené války. Projekt Phoenix Spekuluje se také o tom, že Freisinger před svou smrtí stihl iniciovat takzvaný „Projekt Phoenix“ – plán na uchování genetického materiálu a vědeckých dat předních německých mozků. Přestože se v ruinách jeho berlínského hlavního stanu našlo jen málo přímých důkazů, pověsti o tajných laboratořích v Alpách a v Jižní Americe, které měly být napojeny na jeho finanční zdroje, přetrvávají v konspiračních teoriích dodnes.

Další informace: 11. kansaský pěší pluk, 135. (3. lotrinská) pěchota.