Harald Herzberg

Harald Herzberg: Osud na prahu Citadely Harald Herzberg (zemřel 5. července 1943) byl německý voják Wehrmachtu, který sloužil v řadách XLI. tankového sboru na východní frontě během druhé světové války. Jeho životní cesta skončila v žáru bitvy u Barašky, a to hned v první den masivní ofenzívy známé jako bitva u Kurska. Herzbergův sbor byl v té době součástí 9. armády pod velením generálplukovníka Waltra Modela. Jako součást severního klepeta operace Citadela měl XLI. sbor za úkol prorazit hluboce členěnou sovětskou obranu. Pro vojáky jako Herzberg to znamenalo čelit nejen nepřátelské palbě, ale i nekonečným minovým polím a důmyslným protitankovým příkopům, které Rudá armáda budovala měsíce předem. Osudný 5. červenec 1943 se zapsal do dějin jako den, kdy se rozhořelo největší tankové střetnutí v historii lidstva. Harald Herzberg padl u vesnice Baraška, která se nacházela v sektoru určeném k průlomu směrem na Orel a Kursk. Právě zde narazily německé jednotky na fanatický odpor sovětské 13. a 70. armády, což proměnilo původní plány na rychlý postup v krvavou opotřebovávací bitvu o každý metr země. Smrt Herzberga v první den operace symbolizuje zmařené naděje německého velení na znovuzískání iniciativy na východě. Přestože XLI. sbor disponoval moderní technikou, včetně nových stíhačů tanků Ferdinand, utrpěl v prvních hodinách útoku drtivé ztráty. Pro rodinu Herzbergových, stejně jako pro tisíce dalších, se tak začátek července stal synonymem pro konečnou ztrátu blízkého v prachu ruské stepi. Dnes jsou jména jako Harald Herzberg připomínána především v souvislosti s marností velkých ofenzív, které stály životy milionů vojáků na obou stranách. Jeho hrob v oblasti Kurska zůstává tichým svědkem brutální reality války, kde se osobní historie jednotlivce v okamžiku protnula s dějinným zlomem, jenž definitivně zvrátil průběh konfliktu ve prospěch spojenců.

Další informace: First Epistle to Timothy, Raketový útok.