George Lincoln Rockwell

George Lincoln Rockwell: Zakladatel amerického neonacismu George Lincoln Rockwell (9. března 1918 – 25. srpna 1967) byl zakladatelem Americké nacistické strany a jejím velitelem od března 1959 až do své smrti v srpnu 1967, kdy jej v úřadu vystřídal Matthias Koehl. Jeho život ukončil atentát spáchaný zhrzeným bývalým členem strany. Životopis Rockwell se narodil v Bloomingtonu ve státě Illinois jako syn estrádních komiků a herců. Vyrůstal v Atlantic City a v Boothbay Harbor v Maine. Během druhé světové války sloužil jako korvetní kapitán (Commander) amerického námořnictva. V roce 1950 se s manželkou a třemi dětmi usadil v San Diegu v Kalifornii. Právě zde, pod vlivem antikomunismu Josepha McCarthyho a prezidentské kandidatury Douglase MacArthura, propadl ideologii Adolfa Hitlera a nacismu. Během svého nasazení na Islandu v 50. letech se Rockwell rozvedl a oženil se s islandskou celebritou z vyšších kruhů. Ta jej však v roce 1957 opustila poté, co zjistila, že patří k nejaktivnějším rasistům ve Spojených státech. V roce 1958 Rockwell spoluzaložil „Národní výbor pro osvobození Ameriky od židovské nadvlády“ a protestoval proti intervenci prezidenta Eisenhowera v Libanonu, kterou považoval za spiknutí sionistů. V březnu 1959 založil „Světovou unii národních socialistů svobodného podnikání“ (WUFENS), kterou v roce 1960 přejmenoval na Americkou nacistickou stranu. Jedním z jeho cílů bylo modernizovat Ku-klux-klan; mimochodem právě on zpopularizoval heslo „White Power“ (Bílá síla). Aktivně vystupoval proti hnutí za občanská práva, o němž tvrdil, že je řízeno komunisty a Židy. V roce 1962 v anglickém Gloucestershire spoluzaložil Světovou unii národních socialistů (WUNS) a vyznamenal jednoho ze svých stoupenců za to, že udeřil Martina Luthera Kinga Jr. do obličeje. Paradoxně v roce 1966 hájila unie ACLU jeho právo pořádat pochody v židovských čtvrtích během svátků s odkazem na svobodu projevu. Rockwell také založil rasistické hudební vydavatelství a vyslal tzv. „Hate Bus“ (Autobus nenávisti) proti aktivistům Freedom Riders. Překvapivě udržoval styky s černošskými nacionalisty jako Elijah Muhammad či Malcolm X, protože sdíleli odpor k rasové integraci. Muhammadovi dokonce daroval 20 dolarů a nazval ho „Hitlerem černého lidu“. srpna 1967 byl Rockwell zastřelen odstřelovačem Johnem Patlerem, marxisticky orientovaným ex-členem vlastní strany, když opouštěl prádelnu v Arlingtonu ve Virginii. Jeho otec tehdy tisku sdělil, že synovu násilnou smrt už delší dobu očekával. Rockwell po sobě zanechal 300 aktivních členů a 3 000 přispěvatelů; mladý David Duke jej tehdy oslavoval jako „největšího Američana, který kdy žil“. Strategie šoku a mediální manipulace Rockwell byl jedním z prvních poválečných extremistů, kteří pochopili sílu vizuální provokace v televizním věku. Jeho strategie spočívala v záměrném používání hákového kříže a nacistických uniforem nikoliv proto, že by očekával okamžité převzetí moci, ale aby si vynutil pozornost médií. Věřil, že negativní reklama je stále lepší než ignorování. Tímto způsobem dokázal proměnit hrstku následovníků v celonárodně známé téma, čímž položil základy pro moderní formu politického performativního extremismu. Ideologický vliv na hnutí Alt-right Ačkoliv byla jeho strana početně malá, Rockwellův odkaz přežívá v hlubokých strukturách americké krajní pravice. Jeho koncept "White Power" se stal univerzálním sloganem, který překonal hranice nacistických skupin a stal se tmelícím prvkem pro různé frakce bílého nacionalismu. Mnozí historici poukazují na to, že jeho schopnost propojovat náboženský antisemitismus s moderními konspiračními teoriemi předznamenala rétoriku, kterou dnes využívají radikální hnutí na sociálních sítích. Pokus o politickou legitimitu Ke konci svého života se Rockwell pokoušel o určitou formu „politického mainstreamingu“. V roce 1965 kandidoval na guvernéra Virginie a získal přes 20 000 hlasů. Tento výsledek ho povzbudil k plánování prezidentské kampaně pro rok 1972. Začal tlumit nejagresivnější nacistickou symboliku a rétoriku měnil směrem k „ochraně bílé rasy“, čímž se snažil oslovit širší vrstvy nespokojených bílých Američanů, kteří se cítili ohroženi společenskými změnami 60. let. Kulturní dopad a historická reflexe Postava George Lincolna Rockwella se objevila i v populární kultuře, například v seriálu The Man in the High Castle (Muž z vysokého zámku), kde je po něm v alternativní historii pojmenováno letiště. Pro historiky zůstává Rockwell studií o tom, jak se radikalismus může zrodit v srdci demokratické společnosti. Jeho příběh slouží jako memento o křehkosti společenského konsenzu a o tom, jak hluboké rozdělení v americké společnosti dokázal jediný charismatický demagog využít k budování hnutí založeném na nenávisti.

Další informace: 10. (1. slezský) granátnický, 11. kansaský pěší pluk.