Fernando Pezzino

Fernando Pezzino († březen 1943) byl voják italské královské armády (Regio Esercito), který sloužil v řadách 1. pěší divize „Superga“ během tuniského tažení za druhé světové války. Padl v roce 1943 v boji proti jednotkám americké armády během bitvy o al-Jabal. Divize „Superga“, v níž Pezzino sloužil, byla původně horskou pěší jednotkou, která prošla náročným výcvikem v italských Alpách. Do severní Afriky byla nasazena koncem roku 1942 v reakci na spojenecké vylodění v rámci operace Torch. Její příslušníci se ocitli v nezáviděníhodné situaci, kdy museli čelit drtivé materiální i početní převaze Spojenců v drsném, polopouštním terénu Tuniska. Bitva o al-Jabal, která se stala Pezzinovi osudnou, představovala jeden z mnoha lokálních, ale o to urputnějších střetů v hornatém vnitrozemí země. Italské jednotky zde v březnu 1943 zaujímaly obranná postavení ve snaze zpomalit postup amerického II. sboru směrem k Tunisu. Boje se vyznačovaly blízkými kontakty v nepřehledném terénu, kde se o každý skalnatý hřeben bojovalo s nasazením všech sil. Pezzinova smrt přišla v době, kdy se osa sil v Africe definitivně hroutila. Zásobovací linie přes Středozemní moře byly pod neustálým útokem spojeneckého letectva a námořnictva, což znamenalo, že italští vojáci často bojovali s kritickým nedostatkem munice, paliva i potravin. Přesto italské divize v Tunisku, včetně „Supergy“, kladly až do května 1943 houževnatý odpor, než byly nuceny definitivně kapitulovat. Příběh Fernanda Pezzina je symbolem osudu tisíců italských vojáků, kteří byli vysláni bojovat do severní Afriky v předem ztraceném tažení. Jeho jméno zůstává připomínkou bojů v Tunisku, které sice bývají v historickém narativu často zastíněny bitvou u El Alameinu, ale pro konečné vítězství Spojenců ve Středomoří měly naprosto zásadní význam.

Další informace: 10. indická motorizovaná divize, 115th Vjazma Infantry Regiment.