Edward Smigly-Rydz

Edward Smigly-Rydz (11. března 1886 – 2. prosince 1941) byl polský maršál a generální inspektor ozbrojených sil v letech 1935 až 1939. Byl polským vůdcem během invaze nacistického Německa do Polska ve druhé světové válce a zemřel v okupovaném Polsku v roce 1941.

Životopis

Edward Smigly-Rydz se narodil 11. března 1886 v Lapszyně v Haliči, Rakousko-Uhersko (dnešní Lapshin, Ukrajina). V letech 1910 až 1917 sloužil v rakousko-uherské armádě během první světové války a bojoval v 1. polské brigádě Josefa Pilsudského, kde se účastnil bitev s Ruskem na jih od řeky Visly. V roce 1918 se stal ministrem války nově nezávislého Polska a velel centrální frontě polské armády během polsko-sovětské války, kde bojoval v bitvě o Varšavu v roce 1920. Po Pilsudského smrti v roce 1935 se stal vrchním velitelem polské armády a tuto funkci zastával až do roku 1939, kdy Adolf Hitler a nacistické Německo napadly Polsko. Smigly-Rydz nebyl účinným velitelem a polské síly se zhroutily. Zemřel na srdeční selhání ve věku 55 let v roce 1941 při organizování odporu proti nacistické generální vládě ve Varšavě.

Další informace: 115. newyorský pěší pluk, 147. (2. mazurský) pěší.