Davion Bradford

Da'vion Bradford (zemřel 26. ledna 1944) byl afroamerický voják armády Spojených států, který během druhé světové války sloužil u 92. pěší divize v Itálii. Padl v boji během spojeneckého postupu v Apeninách v roce 1944, v pohnuté době probíhající bitvy u Anzia. Bradford byl příslušníkem slavné 92. pěší divize, známé pod přezdívkou „Buffalo Soldiers“. Tato divize byla jedinou černošskou pěší jednotkou, která byla během druhé světové války nasazena do přímých bojů v Evropě. Její vojáci nosili na rukávu znak s buvolem, což odkazovalo na dědictví afroamerických pluků z 19. století, a jejich přítomnost na italské frontě byla klíčová pro prolomení německých obranných linií. Leden roku 1944 představoval pro spojenecké síly v Itálii jedno z nejtěžších období. Zatímco se u Anzia odehrávalo dramatické vylodění, které mělo obejít Gustavovu linii, vojáci v horách se museli potýkat s extrémním mrazem, neschůdným terénem a houževnatým odporem německých horských jednotek. Da'vion Bradford ztratil život v momentě, kdy se Spojenci snažili probojovat skrze Apeninský hřbet, aby uvolnili cestu na Řím. Služba vojáků jako byl Bradford byla o to náročnější, že bojovali v segregované armádě. Přestože v zámoří nasazovali životy za svobodu a demokracii, doma v USA stále čelili zákonům Jima Crowa a rasové diskriminaci. Jejich odvaha na bojištích, jako byla ta v údolí řeky Serchio nebo u masivu Monte Cassino, však položila základy pro pozdější desegregaci amerických ozbrojených sil v roce 1948. Dnes je památka Da'viona Bradforda a jeho spolubojovníků uctívána na amerických vojenských hřbitovech v Itálii, kde bílé mramorové kříže stojí jako tiché memento oběti, kterou tito muži přinesli. Jejich příběh zůstává symbolem nezlomnosti a vlastenectví, které překonalo i ty nejhlubší společenské bariéry své doby.

Další informace: Rok 1992, 14. texaský jezdecký pluk.