Colmazio Cefalu

Colmazio Cefalu († červenec 1943) byl příslušníkem italských černých košil (Camicie Nere). V roce 1943, kdy spojenecká vojska v rámci operace Husky zahájila invazi na Sicílii, se on a několik dalších fašistických prominentů stali terčem ozbrojených útoků. Cefalu byl zastřelen místními mafiosi během série koordinovaných přepadů v provincii Messina. Tento násilný akt nebyl náhodným projevem chaosu, nýbrž vyvrcholením dlouholeté nenávisti. Benito Mussolini se totiž v rámci své kampaně za "vyčištění" Itálie pokusil mafii na Sicílii zcela vymýtit. Pod vedením „železného prefekta“ Cesara Moriho byly tisíce lidí podezřelých ze spolupráce s Cosa Nostrou zatčeny, mučeny nebo vyhoštěny. Když se v roce 1943 na obzoru objevily spojenecké lodě, mafie v tom spatřila jedinečnou příležitost k pomstě a znovunabytí ztracené moci. V chaosu, který provázel vylodění v červenci 1943, se hranice mezi osvobozeneckým bojem a vyřizováním osobních účtů začala stírat. Mafie, která disponovala detailní znalostí terénu a rozsáhlou sítí informátorů, začala systematicky likvidovat představitele fašistického režimu v odlehlých oblastech i ve městech jako Messina. Pro mnohé mafiosi byl pád fašismu otázkou přežití jejich vlastních struktur, a proto se aktivně zapojili do „čištění“ ostrova od zbytků Mussoliniho věrných. Spekuluje se také o tom, do jaké míry byla tato vlna násilí koordinována s americkou zpravodajskou službou OSS. Existuje řada historických indicií naznačujících, že Spojenci uzavřeli s vězněnými bossy, jako byl Lucky Luciano, neformální pakt. Mafie měla zajistit klid v zázemí a odstraňovat sabotéry výměnou za politický vliv po válce. Smrt mužů jako Colmazio Cefalu tak byla jen malým dílkem v obrovské mozaice geopolitických her a krvavé vendety. Když se dým z operace Husky rozplynul, politická mapa Sicílie byla nenávratně změněna. Zatímco fašistické symboly byly strhávány, do čela mnoha sicilských obcí se s tichým souhlasem spojenecké vojenské správy (AMGOT) dostali právě lidé napojení na staré struktury Cosa Nostry. Ironií osudu tak pád jedné diktatury, která mafii téměř zlomila vaz, připravil půdu pro její největší rozkvět v moderních dějinách.

Další informace: 134. illinoiský pěší pluk, 12. pěší pluk Jižní Karolíny.