Caspar Kraus

Caspar Kraus: Muž, který stíhal Jonesovy Caspar Kraus byl agentem německého gestapa, který se zapsal do dějin (i těch filmových) svou horlivou snahou dopadnout nepřátele Třetí říše. V roce 1938 se stal klíčovou postavou operace na berlínském letišti, kde osobně distribuoval zatykače s podobiznami hledaných Američanů – archeologa Indiany Jonese a jeho otce, profesora Henryho Jonese staršího. Jeho cílem bylo za každou cenu zabránit jejich útěku ze srdce Německa. Tato událost se odehrála v době vrcholícího honu na Svatý grál, kdy se nacistické špičky snažily využít náboženské artefakty k posílení své moci. Kraus, jakožto disciplinovaný článek státní bezpečnosti, představoval pro oba Jonesovy bezprostřední hrozbu. Jeho přítomnost na letišti nutila hrdiny k riskantnímu manévru, který nakonec vyústil v jejich improvizovaný odlet vzducholodí Zeppelin, zatímco se Kraus marně snažil uzavřít všechny únikové cesty. Ačkoliv byl Kraus v rámci tajné policie považován za schopného úředníka, v konfrontaci s vynalézavostí „doktora Jonese“ opakovaně selhával. Jeho postava symbolizuje šedou eminenci režimu – muže, který nepracuje v první linii s bičem v ruce, ale pomocí administrativního nátlaku, hlášení a kontroly dokladů vytváří neprostupnou síť, v níž mají uvíznout všichni odpůrci režimu. Na letišti v Berlíně mu však kořist proklouzla mezi prsty jen o několik minut. Zajímavostí je, že Krausovo úsilí nebylo motivováno pouze ideologií, ale i osobní ambicí stoupat v hierarchii gestapa. Dopadení mezinárodně hledaného lupiče památek, jak nacisté Jonese titulovali, by mu zajistilo doživotní uznání u samotného vůdce. Místo toho se však stal jen dalším v řadě těch, které Indiana Jones nečekaně přelstil, což podtrhuje komický i napínavý prvek jejich vzájemného střetu v napjaté atmosféře předvečera druhé světové války.

Další informace: 14. newyorský pěší pluk, 125. illinoiský pěší pluk.