Burkhart Kornberg

Burkhart Kornberg (1921–1943) Burkhart Kornberg (12. září 1921 – 10. března 1943) byl německý voják wehrmachtu bojující v průběhu druhé světové války. Sloužil v řadách pověstného sboru Afrika Korps během tažení v Západní poušti v severní Africe. Jeho životní cesta skončila předčasně na jaře roku 1943, kdy padl v bitvě u Toujane. Kornbergův osud byl neodmyslitelně spjat s ústupovými boji sil Osy po zlomové porážce u El Alameinu. Jako příslušník expedičních sborů pod velením polního maršála Erwina Rommela zažíval Burkhart drsné podmínky pouštního válčení, kde největším nepřítelem nebyla jen spojenecká vojska, ale také spalující žár, nedostatek vody a neustálé písečné bouře, které vyčerpávaly muže i techniku. V březnu 1943 se situace v Tunisku stala pro německé a italské jednotky kritickou. Spojenci svírali obklíčení ze dvou stran a jednotky wehrmachtu se pokoušely udržet obranné linie v hornatém terénu na jihu země. Právě v této fázi konfliktu se Kornbergova jednotka ocitla u strategicky položené vesnice Toujane, která díky své poloze v pohoří Dahar sloužila jako klíčový opěrný bod chránící přístup k linii Mareth. Bitva u Toujane byla poznamenána tvrdými střety v členitém skalnatém terénu, kde se moderní mechanizovaná válka střetávala s archaickou krajinou berberských sídel. Burkhart Kornberg padl 10. března, v době, kdy se německý odpor v Africe začínal definitivně hroutit. Jeho smrt tak symbolizuje osud tisíců mladých mužů, kteří byli vrženi do rozlehlých pouští tisíce kilometrů od domova, aby bojovali v bitvách, které již v té době nebylo možné vyhrát. Dnes jsou ostatky mnoha vojáků z této oblasti uloženy na německém vojenském hřbitově v Bordj Cedria, který připomíná krvavou cenu tuniského tažení. Kornbergův příběh, ač krátký, zůstává drobným střípkem v mozaice největšího konfliktu lidských dějin, dokumentujícím zmar jedné generace v nelítostných dunách Sahary.

Další informace: 10. louisianský pěší pluk, 155. (7. západopruská) pěchota.