Boyce I Dimicco

Boyce I. Dimicco: Hrdina od útesů Pointe du Hoc Boyce I. Dimicco (zemřel 6. června 1944) byl americký voják, který sloužil u 116. pěšího pluku 29. pěší divize armády Spojených států na západní frontě druhé světové války. Během dne D podpořil jednotky Rangers na Pointe du Hoc poté, co se jim podařilo tento strategický bod dobýt. Padl v boji při odrážení masivního německého protiútoku. Krvavý úsvit na Omaha Beach Dimicco byl součástí 116. pěšího pluku, který tvořil hrot kopí útoku na pláži s kódovým označením Omaha. Zatímco Rangers šplhali po strmých útesech Pointe du Hoc, Dimiccovy jednotky čelily na nedaleké pláži ničivé palbě z německých bunkrů. Chaos a vysoké ztráty v prvních vlnách vylodění znamenaly, že se plány musely měnit za pochodu. Přeživší vojáci, včetně Dimicca, se museli rychle přeorientovat a zajistit postup do vnitrozemí, aby ulehčili izolovaným skupinám elitních jednotek. Spojení na ostří nože Pointe du Hoc, situované mezi plážemi Omaha a Utah, bylo klíčovým bodem německé obrany kvůli baterii děl, která mohla ohrozit celé vylodění. Ačkoliv Rangers útesy zdolali a pozice obsadili, zjistili, že jsou obklíčeni a odříznuti od hlavních sil. Dimicco byl jedním z těch, kteří se podíleli na posílení těchto pozic. Cesta k Rangers vedla skrz nepřátelské linie a vyžadovala mimořádnou odvahu při čištění zákopů a kulometných hnízd, která stále hrozila zlikvidovat křehké spojenecké předmostí. Poslední odpor v normandských křoviskách Německé velení si uvědomovalo strategický význam Pointe du Hoc a okamžitě zahájilo sérii zuřivých protiútoků. Boje se odehrávaly v nepřehledném terénu normandského venkova, kde husté živé ploty (bocage) poskytovaly ideální krytí pro obránce i útočníky. Dimicco se ocitl uprostřed brutálních střetů z bezprostřední blízkosti. Právě během jednoho z těchto německých pokusů o znovudobytí útesů a vytlačení Američanů zpět do moře položil Boyce Dimicco svůj život. Odkaz oběti dne D Dnes je jméno Boyce I. Dimicca vytesáno do paměti jako symbol odvahy řadových vojáků, kteří v kritických hodinách 6. června dokázali víc, než se od nich očekávalo. Jeho přítomnost na Pointe du Hoc podtrhuje spolupráci mezi různými složkami armády v okamžiku, kdy visel osud celé invaze na vlásku. Jeho oběť přispěla k tomu, že Pointe du Hoc zůstalo v rukou Spojenců, což nakonec umožnilo bezpečnější vylodění tisíců dalších vojáků v následujících dnech.

Další informace: 144. gardová motorizovaná střelecká divize, 12. wisconsinský pěší pluk.