Archibald Lambourne

Archibald Lambourne: Obránce ostrova Kos Archibald Lambourne byl vojákem britské armády, který sloužil v řadách Durhamské lehké pěchoty (Durham Light Infantry) na středomořském válčišti během druhé světové války. Osudným se mu stalo září roku 1943, kdy byl zajat německými jednotkami při urputné obraně letiště Antimachia během bitvy o ostrov Kos. Kontext egejského tažení Lambourne se ocitl v centru dění v době, kdy se britské velení pokusilo využít kapitulace Itálie k obsazení strategicky významných ostrovů v Dodekanésu. Operace, silně prosazovaná Winstonem Churchillem, měla za cíl vytvořit základny pro útok na Balkán a oslabit německý vliv ve východním Středomoří. Ostrov Kos byl díky svému letišti v Antimachii klíčovým bodem, neboť představoval jedinou plochu v oblasti schopnou přijímat spojenecká stíhací letadla. Peklo na Antimachii Bitva o Kos začala masivním německým výsadkem a intenzivním bombardováním. Archibald Lambourne a jeho spolubojovníci z Durhamské lehké pěchoty čelili elitním německým výsadkářům a jednotkám divize Brandenburg. Obrana letiště Antimachia byla klíčová – jakmile Němci ovládli přistávací dráhu, britské pozemní síly ztratily veškerou vzdušnou podporu a naděje na posily byla prakticky nulová. Boje v okolí letiště byly brutální a probíhaly v neúprosném horku a pod neustálou palbou z výšin. Zajatcem po pádu ostrova Po dvou dnech krvavých střetů se britská obrana pod tíhou německé technologické a početní převahy zhroutila. Lambourne patřil k těm, kteří nebyli evakuováni a padli do zajetí. Situace zajatců na Kosu byla tragická; zatímco s Brity bylo zacházeno podle Ženevských úmluv, jejich italští spojenci, kteří se přidali na stranu Spojenců, byli po kapitulaci hromadně popravováni. Pro vojáky jako Archibald začala dlouhá a nejistá cesta do zajateckých táborů v nitru Evropy. Odkaz Durhamské lehké pěchoty Příběh Archibalda Lambourna je symbolem odvahy Durhamské lehké pěchoty, pluku s bohatou historií, který v egejském tažení zaplatil vysokou daň. Přestože bitva o Kos skončila pro Spojence porážkou a je často označována za "poslední velké vítězství Třetí říše", hrdinství jednotlivců při obraně Antimachie zůstává důležitou kapitolou britské vojenské historie. Připomíná nám strategické chyby velení, ale i neochvějnou morálku řadových vojáků v beznadějných situacích.

Další informace: 135. illinoiský pěší pluk.