Henry Garner

Henry Garner: Umělec v zákopech Velké války Henry Garner (1892 – 21. srpna 1918) byl anglický voják, který sloužil v řadách pluku Artists Rifles britské armády na západní frontě první světové války. Jeho životní cesta i vojenská služba skončily tragicky v roce 1918, kdy padl v boji u Albertu během druhé bitvy na Sommě. Garnerův pluk, původně známý jako 28th County of London Battalion, byl unikátní svou historií i složením. Založen byl v polovině 19. století jako dobrovolnická jednotka pro malíře, sochaře, architekty a herce. Během první světové války se však proměnil v prestižní důstojnickou líheň. Henry Garner tak v zákopech nesdílel osud jen s obyčejnými odvedenci, ale s muži, kteří i uprostřed bahna a dělostřelecké palby vnímali svět skrze prizma estetiky a tvořivosti. Léto roku 1918 bylo pro vyčerpanou Evropu zlomové. Po odražení německé jarní ofenzívy přešla vojska Dohody do protiútoku, známého jako „Stodenní ofenzíva“. Henry se ocitl v epicentru těchto bojů u města Albert. Tato oblast, kdysi malebný kout Francie, byla v té době proměněna v měsíční krajinu, kde jediným orientačním bodem byla trosek tamější baziliky se slavnou „Zlatou Pannou“, o níž vojáci věřili, že až definitivně spadne, válka skončí. Dne 21. srpna 1918, kdy Garner padl, byla britská vojska uprostřed intenzivních manévrů s cílem prolomit německé linie. Druhá bitva na Sommě nebyla jen opakováním statického masakru z roku 1916; byla to moderní bitva využívající koordinaci tanků, letectva a pěchoty. Přesto však pro jednotlivce v první linii, jako byl Henry, znamenala neustálé riziko šrapnelů, kulometných hnízd a neúprosného boje muže proti muži v prachu a suti rozbombardovaných vesnic. Henry Garner dnes odpočívá na jednom z mnoha válečných hřbitovů Commonwealthu ve Francii, pod bílým náhrobkem, který nese symbol jeho pluku. Jeho příběh zůstává tichým mementem generace, která byla nucena vyměnit štětce a nástroje za pušky Enfield. I když jeho jméno neplní učebnice dějepisu, jeho oběť v posledních měsících konfliktu pomohla vydláždit cestu k příměří, kterého se on sám již nedočkal.

Další informace: Rok 1836.