Henri Putz

Henri Gabriel Putz: Strateg, který neopustil své rodné město Henri Gabriel Putz (26. ledna 1859 – 22. února 1925) byl generál francouzské armády, který během první světové války velel francouzským silám v Belgii. Životopis Henri Gabriel Putz se narodil roku 1859 v Metách, v tehdejším Alsasku-Lotrinsku. V roce 1879 úspěšně absolvoval prestižní École Polytechnique a následně sloužil v řadách francouzské armády v Tunisku (1881–1882), v čínsko-francouzské válce (1885–1887), během expedice na Madagaskaru (1896–1899) a v průběhu boxerského povstání v Číně (1900–1901). Na počátku první světové války získal velení divize, se kterou bojoval v bitvě o Vogézy v roce 1914, než v dubnu 1915 převzal velení nad francouzskými jednotkami v Belgii. Zde čelil německé ofenzívě ve druhé bitvě u Yper. Od června 1915 do prosince 1917 pak zastával funkci velitele sboru. Po skončení války se vrátil do svých osvobozených rodných Met, kde v roce 1925 zemřel. Vojenský odkaz a strategické výzvy Putzova kariéra odráží vzestup francouzského koloniálního impéria na přelomu století. Jako absolvent "Polytechnique" patřil k technické elitě armády, což se projevilo v jeho precizním přístupu k dělostřelectvu a logistice. Jeho zkušenosti z exotických bojišť v Asii a Africe mu sice poskytly náskok v taktice, ale nic ho nemohlo plně připravit na technologický šok, který přišel s první světovou válkou na evropském kontinentu. Zlomovým okamžikem jeho kariéry byla druhá bitva u Yper v roce 1915. Právě zde Putzovi vojáci čelili prvnímu masivnímu nasazení bojového plynu v historii. Přestože byla situace kritická a spojenecké linie se pod náporem chloru hroutily, Putz dokázal udržet chladnou hlavu. Jeho schopnost improvizovat obranu v takto bezprecedentních podmínkách pomohla zabránit totálnímu kolapsu belgické fronty. Jeho působení v čele sborů v letech 1915 až 1917 bylo poznamenáno opotřebovávací válkou v zákopech. Putz byl znám jako generál, který se snažil minimalizovat zbytečné ztráty svých mužů, což mu vyneslo respekt u řadových vojáků, ale občas i kritiku ze strany ambicióznějšího vrchního velení. Věřil, že moderní válka není o hrdinských ztečích s bajonety, ale o trpělivém drcení nepřítele materiální převahou. Závěr jeho života v osvobozených Metách byl pro něj symbolickým vítězstvím. Narodil se v době, kdy město patřilo Francii, zažil jeho anexi Německým císařstvím a celý život bojoval, aby se mohl vrátit domů jako vítěz. Jeho smrt v roce 1925 znamenala odchod jednoho z posledních velitelů „staré školy“, kteří dokázali úspěšně přejít do éry moderního, mechanizovaného válčení.

Další informace: 112th New York Infantry Regiment, 150. illinoiský pěší pluk.