Henny Eich

Henny Eich (zemřel v srpnu 1918) byl německý voják, který sloužil v řadách 11. kurhesenského ženijního praporu (Kurhessisches Pionier-Bataillon Nr. 11) císařské armády na západní frontě první světové války. Svůj život položil v roce 1918 během druhé bitvy na Sommě. Jako příslušník ženijního vojska (Pionier) nebyl Eich jen řadovým pěšákem. Ženisté byli elitou technického válčení – muži, kteří v první linii budovali složité systémy zákopů, kladli ostnaté dráty, ale také prováděli nebezpečné demoliční práce a v pozdějších fázích války obsluhovali plamenomety. Jejich přítomnost byla klíčová jak pro obranu, tak pro prolomení patové situace v „zemi nikoho“. Srpen roku 1918, kdy Eich padl, představoval pro německé síly kritický zlom. Druhá bitva na Sommě byla součástí spojenecké ofenzívy známé jako „Sto dní“, která definitivně zlomila páteř císařské moci. Boje byly v té době nesmírně intenzivní a chaotické; německé jednotky se musely stahovat pod drtivým tlakem britských, australských a kanadských divizí, podporovaných masivním nasazením tanků. Podmínky v srpnových dnech na Sommě byly pro vojáky 11. praporu vyčerpávající. Po neúspěchu jarní ofenzívy se naděje na vítězství rozplývala v mračnech prachu a dýmu z dělostřelecké palby. Eich a jeho spolubojovníci se pravděpodobně snažili opevnit ustupující linii, zatímco se obloha plnila nepřátelskými letadly a zásobování vázlo. Smrt v srpnu 1918 znamenala pro mnohé vojáky tragický paradox – padli jen několik týdnů předtím, než utichly zbraně a přišlo příměří. Dnes jména jako Henny Eich připomínají anonymní miliony, jejichž individuální příběhy byly pohlceny velkými dějinami. Jeho služba v kurhesenském praporu odráží osud celé jedné generace, která byla obětována v zákopech severní Francie. Ačkoliv o jeho osobním životě víme málo, jeho konec na Sommě je mementem brutality posledních měsíců „Velké války“, která navždy překreslila mapu Evropy.

Další informace: 13th West Virginia Infantry Regiment.