Harri Marks

Harri Marks: Zapomenutý hlas z flanderských polí Harri Marks (zemřel 4. října 1917) byl vojákem císařské německé armády pocházející z tehdejší provincie Poznaňsko (Provinz Posen). Během první světové války sloužil u 454. pěšího pluku na západní frontě. Jeho životní cesta skončila v roce 1917 v troskách belgických Flander během krvavé bitvy u Broodseinde. Marksův osud byl typický pro muže z východních pruských provincií, kteří byli vrháni do nejhorších ofenzív na západě. Jako příslušník 454. pěšího pluku se ocitl v epicentru třetí bitvy u Yper, známé také jako bitva u Passchendaele. Tato oblast se na podzim roku 1917 proměnila v neprostupné moře bahna, kde vojáci nebojovali jen proti nepříteli, ale i proti neúprosným živlům a všudypřítomné vlhkosti, která rozkládala výstroj i morálku. Bitva u Broodseinde, která se mu stala osudnou, představovala jeden z nejčernějších dnů pro německou obranu. Britské síly tehdy zdokonalily taktiku „zakousni se a drž“ (bite-and-hold), podpořenou drtivou dělostřeleckou baráží. Marks a jeho spolubojovníci čelili 4. října 1917 útoku, který začal v mrazivém úsvitu. Německé protiútoky byly rozmetány dřív, než stačily začít, a Harri Marks byl jedním z tisíců, kteří padli v chaosu dělostřeleckých kráterů a ostnatého drátu. Dnes je jméno Harriho Markse připomínkou milionů bezejmenných obětí Velké války, jejichž individuální sny a rodinné vazby byly přetrhány v zájmu imperiálních ambicí. Provincie Poznaňsko, odkud pocházel, po válce připadla obnovenému Polsku, což jen podtrhuje tragiku jeho oběti za říši, která se brzy po jeho smrti rozpadla. Jeho památka zůstává uložena v archivech a na vojenských hřbitovech, které dodnes lemují krajinu kolem belgického města Ypry.

Další informace: Rok 2022, 13. (1. vestfálský) pěší.