Galileo De Lucchi

Galileo De Lucchi (zemřel 14. srpna 1915) byl italský voják, který sloužil u 8. pluku bersaglierů (ostrostřelců) Královské italské armády na italské frontě během první světové války. Padl v boji v srpnu 1915 během první z bitev o Sasso di Sesto (Sextenstein) v Jižním Tyrolsku. De Lucchiho osud je úzce spjat s elitními jednotkami Bersaglieri, které byly snadno rozpoznatelné podle typických klobouků zdobených tetřevím peřím. Tito vojáci byli cvičeni pro rychlý přesun a vysokou mobilitu, což se v drsném terénu italských Alp ukázalo jako klíčové, byť nesmírně vyčerpávající. Jako člen 8. pluku se De Lucchi ocitl v první linii konfliktu, kde se italská vojska snažila prorazit rakousko-uherské pozice v masivu Sextenských Dolomit. Bitvy o vrchol Sasso di Sesto (2 539 m n. m.) představovaly specifické peklo tzv. „bílé války“. Boje zde neprobíhaly v blátivých zákopech, ale na kolmých skalních stěnách, v ledu a za neustálého nebezpečí lavin. Strategický význam tohoto bodu spočíval v jeho poloze – nabízel totiž přímý výhled na ikonické věže Tre Cime di Lavaredo a umožňoval dělostřelecké pozorování hluboko do nepřátelského týlu. Právě zde, uprostřed suti a vápencových skal, ukončila nepřátelská palba De Lucchiho život jen pár měsíců po vstupu Itálie do války. Smrt Galilea De Lucchiho v srpnu 1915 ilustruje tragickou marnost počátečních italských ofenzív. Přestože italští vojáci projevovali nesmírnou odvahu při šplhání na nehostinné štíty, opevněné rakouské pozice na vrcholcích byly často téměř nedobytné. Sasso di Sesto se nakonec stalo symbolem patové situace, kde se fronta na dlouhé roky zastavila a kde více mužů než nepřátelské kulky často zabíjela podchlazení a horská bouře. Dnes je jméno Galilea De Lucchiho připomínkou tisíců mladých mužů, jejichž životy vyhasly v extrémních výškách Dolomit. Italská fronta v Jižním Tyrolsku po sobě zanechala hluboké jizvy v krajině v podobě vysekaných kaveren, tunelů a rezivějících ostnatých drátů, které dodnes vyprávějí příběhy vojáků, jako byl tento příslušník 8. pluku bersaglierů, kteří bojovali na hraně možností lidské odolnosti.

Další informace: 14. texaský jezdecký pluk, Rok 1958.