Frank Bellino

Frank "Frankie Hearts" Bellino Frank „Frankie Hearts“ Bellino (26. září 1916 – 29. června 2001) byl „vojákem“ v kriminální rodině Lucchese. Do širšího povědomí vstoupil především v roce 1986, kdy přežil ničivý výbuch bomby v automobilu Franka DeCicca, který při tomto atentátu zahynul. Biografie Bellino se narodil 26. září 1916 v Brooklynu do rodiny italských přistěhovalců. Jako věrný člen rodiny Lucchese byl v 50. letech minulého století „přijat“ (tzv. made man) a postupně se vypracoval na vlivnou postavu frakce operující na Staten Islandu. Zde úzce spolupracoval s dalšími významnými mafiány, jako byli Aniello Migliore, Salvatore Curiale či Joseph Lucchese. Bellino se rovněž hluboce angažoval v odborové politice a zastával post viceprezidenta odborového svazu dělníků v betonářském průmyslu (Cement and Concrete Workers' Union Local 20). Osudný den nastal 13. dubna 1986. Bellino se tehdy zúčastnil schůzky v klubu „Veterans and Friends Social Club“ v Brooklynu, kde jednal s Johnem Gottim. Po schůzce nasedl do vozu k Franku DeCiccovi, tehdejšímu Gottiho zástupci. Netušili však, že nájemný vrah Herbert Pate umístil pod sedadlo řidiče nálož výbušniny C4. Poté, co DeCicco nastartoval, došlo k masivní explozi. DeCicco byl na místě mrtev, zatímco Bellino vyvázl s těžkým zraněním nohou – přišel o několik prstů a utrpěl trvalé následky. Frank Bellino zemřel přirozenou smrtí o patnáct let později, 29. června 2001. Život ve stínu odborů Bellino představoval klasický typ mafiána staré školy, který chápal, že skutečná moc neleží jen v pouličním násilí, ale v kontrole klíčové infrastruktury města. Jako viceprezident odborového svazu betonářů (Local 20) sloužil jako spojka mezi organizovaným zločinem a legitimním stavebním průmyslem. Tato pozice rodině Lucchese umožňovala nejen „prát“ špinavé peníze, ale především kontrolovat zakázky na největších stavbách v New Yorku a vybírat desátky z každého kubíku vylitého betonu. Atentát, který nebyl pro něj Výbuch z dubna 1986 nebyl mířen na Bellina, ale na Franka DeCicca. Útok zosnovala skupina spiklenců vedená Vincentem Gigantem (rodina Genovese) a Anthonym Casso (z Bellinovy vlastní rodiny Lucchese). Cílem bylo pomstít se za nepovolenou vraždu Paula Castellana a odstranit nové vedení rodiny Gambino. Frankie Hearts se tak stal vedlejší obětí vysoké hry bossů, ve které jen shodou šťastných okolností nepřišel o život. Přeživší pod drobnohledem FBI Po útoku se Bellino stal pro federální úřady zajímavým subjektem. Agentura doufala, že trauma z pokusu o vraždu a vnitřní rozbroje v mafii by mohly Bellina přimět ke spolupráci. Frankie však zůstal věrný zákonu omerty. I přes svá trvalá fyzická omezení a nutnost chodit o holi si udržel respekt svých kolegů a až do svého sklonku života byl považován za „starého lva“, který přežil éru, v níž většina jeho vrstevníků skončila buď ve vězení, nebo na hřbitově. Odkaz posledního vojáka Jeho úmrtí v roce 2001 symbolicky uzavřelo jednu kapitolu v dějinách Staten Islandu. Bellino nebyl typem okázalého bosse, který by plnil titulní strany bulváru; byl to spíše tichý operátor v pozadí, jehož vliv sahal od přístavních doků až po zasedací místnosti odborových svazů. Jeho schopnost přežít nejen brutální atentát, ale i následné čistky uvnitř rodiny Lucchese v 90. letech, svědčí o jeho mimořádné obezřetnosti a pevném postavení v hierarchii newyorského podsvětí.

Další informace: 144. (5. lotrinská) pěchota.