Euseo Cavallini

Euseo Cavallini (zemřel 30. dubna 1916) byl italský voják, který sloužil v Královské italské armádě během první světové války. Padl v roce 1916 během dobývání ledovce Marmolada z rukou rakousko-uherské armády v rámci takzvané „Bílé války“. Boje na Marmoladě, nejvyšším vrcholu Dolomit, představovaly pro vojáky nepředstavitelnou zkoušku lidské odolnosti. Cavallini a jeho spolubojovníci, známí jako Alpini, se museli potýkat nejen s nepřítelem, ale především s drsným vysokohorským prostředím v nadmořských výškách přesahujících 3 000 metrů. Strategický význam ledovce spočíval v jeho dominantní poloze, která umožňovala kontrolu nad okolními údolími, což z něj učinilo jedno z nejvýše položených bojišť v historii lidstva. Tato etapa konfliktu, přiléhavě nazývaná „Bílá válka“, byla charakteristická neustálým bojem s mrazem, nedostatkem kyslíku a lavinami. Rakousko-uherské jednotky tehdy vybudovaly uvnitř ledovce Marmolada unikátní „Ledové město“ (Eisstadt), komplex tunelů a ubikací vytesaných hluboko v mase ledu, který je měl chránit před italským ostřelováním. Italové naopak museli podnikat riskantní výstupy po strmých stěnách a ledových polích, aby tyto pozice dobyli. Euseo Cavallini se stal jednou z mnoha obětí dubnových operací roku 1916, kdy jarní tání a nestabilní sněhové podmínky dělaly z každého pohybu na ledovci hazard se životem. Často se stávalo, že více vojáků zahynulo pod masami sněhu nebo následkem podchlazení než přímou palbou nepřítele. Smrt v těchto výškách byla osamělá a krutá,

Další informace: Rok 2020, 119. illinoiský pěší pluk.