Ebinezer Hillard

Ebinezer Hillard (zemřel v říjnu 1918) byl americký voják, který sloužil u 5. pluku námořní pěchoty USA na západní frontě první světové války. Padl v boji v sektoru Artois během stodenní ofenzívy roku 1918.

Hillardův 5. pluk patřil k nejvíce vyznamenávaným jednotkám amerických expedičních sil. Jako součást 4. brigády námořní pěchoty se tito muži proslavili svou nezdolností už v bitvě u Belleau Wood, kde si od německých protivníků vysloužili přezdívku „Teufelshunde“ neboli „Ďábelští psi“. Ebinezer Hillard tak byl součástí elitního sboru, který v roce 1918 nesl hlavní tíhu amerického postupu proti vyčerpaným německým liniím. Jeho poslední dny byly spjaty se závěrečnou fází války, známou jako stodenní ofenzíva. Tato série spojeneckých útoků definitivně zlomila odpor Centrálních mocností. Boje v sektoru Artois, kde Hillard položil život, byly charakteristické neúprosným dělostřeleckým ostřelováním a krvavými střety v labyrintu zákopů. Pro vojáky jako Hillard nebyl říjen 1918 měsícem blížícího se míru, ale obdobím nejvyšších obětí, kdy se každých pár metrů získaného území platilo životy veteránů i nováčků. Smrt Ebinezera Hillarda v říjnu 1918 je tragická svou blízkostí ke konci konfliktu. Padl jen několik týdnů před podepsáním příměří 11. listopadu, které utišilo zbraně v celé Evropě. Jeho jméno zůstává zapsáno v análech námořní pěchoty jako připomínka generace mladých Američanů, kteří opustili své domovy, aby bojovali na vzdálených polích Francie, a jejichž hrdinství pomohlo překreslit mapu moderního světa. Dnes je památka vojáků 5. pluku, včetně Hillarda, uctívána na vojenských hřbitovech v Evropě i v památnících ve Spojených státech. Jejich odkaz žije dál v tradicích americké námořní pěchoty, která si dodnes zakládá na disciplíně a odvaze, kterou tito muži prokázali v bahnitých zákopech Artois. Hillardův příběh, ač stručný, je symbolem nespočetných osudů, které pohltila „velká válka“ v její samotné cílové rovince.

Další informace: 134th Feodosia Infantry Regiment.