Davy Jones

Davy Jones (zemřel v srpnu 1729) byl v námořním folklóru „námořnickým ďáblem“, který vládl truhle Davyho Jonese (Davy Jones' Locker), tedy samotnému dnu oceánu. Podle legendy o Jacku Sparrowovi byl Davy Jones kapitánem lodi Bludný Holanďan, a to až do srpna 1729, kdy jeho místo zaujal William Turner. Podle tohoto vyprávění byl Jones původně skotským námořníkem, který se zamiloval do bohyně moří Kalypsó. Ta ho jmenovala kapitánem Bludného Holanďana a pověřila ho úkolem převážet duše těch, kteří zemřeli na moři, na onen svět. Jako kapitán nesměl Jones vstoupit na souš po dobu deseti let a mohl strávit pouze jediný den na břehu s ženou, kterou miluje. Když se však Jones po deseti letech konečně vrátil na pevninu, Kalypsó nikde nebyla. Se zlomeným srdcem pomohl Bratrskému sněmu uvěznit bohyni do smrtelné podoby. Bolest a vina, které cítil, však byly tak nesnesitelné, že si vyřízl vlastní srdce a ukryl ho do Truhly mrtvého muže. Jones opustil svou povinnost a začal terorizovat oceány. V roce 1729 se jeho srdce zmocnil lord Cutler Beckett a Jones byl nucen pomáhat Britské východoindické společnosti v její válce proti pirátství. Padl v srpnu 1729, když bylo jeho srdce probodnuto během bitvy. Mytologický životopis Podle legendy byl Davy Jones skotský mořeplavec, jehož osud zpečetila láska k bohyni moří Kalypsó. Přijal její nabídku stát se kapitánem Bludného Holanďana s posláním převádět duše zemřelých námořníků na druhou stranu. Pravidla byla neúprosná: deset let na vlnách za jediný den na břehu. Kalypsó slíbila, že na něj po dekádě počká, ale kvůli své nestálé, kruté a proměnlivé povaze svůj slib nedodržela. Zrazený Jones pak asistoval pirátským lordům při rituálu, který Kalypsó spoutal do lidského těla (známého jako Tia Dalma). Přestože se jí pomstil, hluboký smutek a výčitky ho sžíraly natolik, že si vyjmul srdce z hrudi a zakopal ho na ostrově Isla Cruces. Srdce v truhle nadále tepalo a udržovalo Jonese naživu, ovšem neslo v sobě kletbu: ten, kdo srdce probodne, musí zaujmout místo kapitána Bludného Holanďana. Jones rezignoval na svou práci převozníka a stal se krutým tyranem. Začal využívat strach umírajících námořníků a násilím je verboval do své posádky. Bludný Holanďan se stal prokletou lodí, jejíž posádka i kapitán postupně splývali s mořskou faunou a porůstali korály. V roce 1716 uzavřel Jones dohodu s Jackem Sparrowem: vytáhl z hlubin loď Wicked Wench (kterou Sparrow přejmenoval na Černou perlu) a nechal Jacka kapitánovat třináct let výměnou za jeho duši. Když v roce 1729 přišel čas splatit dluh, Sparrow se pokusil Jonese oklamat a nabídl mu sto duší náhradou za svou vlastní. Jako první „splátku“ mu předhodil Williama Turnera. Zatímco Jones spal, Turner mu ukradl klíč od truhly se srdcem. Jones v obavách o život zamířil k Isla Cruces. Protože nemohl na břeh, vyslal pro truhlu svou posádku. Ti ji sice přinesli, ale Jones netušil, že srdce z ní již ukradl komodor James Norrington. Jones následně vyvolal Krakena, který potopil Černou perlu a stáhl Sparrowa i s lodí do říše mrtvých – Truhly Davyho Jonese. Se srdcem v rukou lorda Cutlera Becketta se z Jonese stal pouhý nástroj Britské východoindické společnosti. Bludný Holanďan musel bojovat proti pirátům, zatímco Beckett nechal truhlu hlídat přímo na palubě, aby měl nad kapitánem absolutní kontrolu. V srpnu 1729 došlo k rozhodujícímu střetu mezi armádou společnosti a flotilou Bratrského sněmu v obřím víru vytvořeném osvobozenou Kalypsó. Během bitvy Jones smrtelně zranil Willa Turnera, ale Jack Sparrow pomohl umírajícímu Willovi probodnout Jonesovo srdce zlomeným mečem. Davy Jones zemřel s voláním své lásky na rtech a William Turner se stal novým nesmrtelným kapitánem Bludného Holanďana. Prokletí posádky a proměna lodi Osud posádky Bludného Holanďana byl úzce spjat s Jonesovým úpadkem. Jakmile kapitán přestal plnit svou povinnost převážet duše, moře si začalo vybírat svou daň. Námořníci, kteří se upsali Jonesovi na sto let služby, postupně ztráceli svou lidskost. Jejich těla srůstala s trupem lodi, tváře jim pokrývaly barnakle (svijonožci) a končetiny se měnily v klepeta či chapadla. Sama loď se stala živoucím organismem, schopným se potopit pod hladinu a znovu se vynořit jako přízrak, přičemž její dřevo bylo nasáklé solí a zapomenutými hříchy. Symbolika Truhly mrtvého muže Truhla Davyho Jonese není v námořnickém slangu pouze fyzický objekt, ale metafora pro mořské dno – místo posledního odpočinku všech ztracených námořníků. V příběhu však tato truhla představuje Jonesovu neschopnost vyrovnat se s emocemi. Tím, že své srdce uzamkl, se sice zbavil okamžité bolesti z lásky, ale zároveň se připravil o soucit a milosrdenství. Truhla se tak stala symbolem věčného vězení nejen pro jeho srdce, ale i pro jeho duši, která nemohla najít klid, dokud byl mechanismus kletby aktivní. Role Krakena v Jonesově moci Kraken, obří hlavonožec a Jonesův nejvěrnější služebník, představoval absolutní moc nad oceány. Byl to „poslední stisk“ Davyho Jonese, kterým trestal ty, kteří se pokusili uniknout svému osudu nebo dluhu. Monstrum bylo s kapitánem telepaticky spojeno a reagovalo na volání speciálního zařízení na palubě Holanďana. Paradoxně to byl právě lord Beckett, kdo později donutil Jonese své vlastní zvíře zabít, aby mu demonstroval svou nadvládu, což prohloubilo Jonesovu nenávist k lidskému světu. Odkaz a vykoupení skrze Willa Turnera Smrt Davyho Jonese neznamenala zánik Bludného Holanďana, ale jeho očistu. Když se úřadu ujal William Turner, kletba fyzické deformace byla zlomena, protože Will se rozhodl plnit původní poslání lodi poctivě. Jonesův příběh tak slouží jako varování před tím, co se stane, když se člověk pokusí utéct před svou bolestí namísto toho, aby jí čelil. Zatímco Jones se stal monstrem kvůli zradě, Turner přijal stejný úděl z lásky a oběti, čímž navrátil legendě o „námořnickém ďáblovi“ zpět její původní, sice tragický, ale vznešený smysl.

Další informace: 115th United States Congress, 130th Illinois Infantry Regiment.