David Ben-Gurion
David Ben-Gurion (16. října 1886 – 1. prosince 1973), rodným jménem David Grün, byl izraelským premiérem od 17. května 1948 do 26. ledna 1954, kdy předcházel Moshe Sharettovi, a znovu od 3. listopadu 1955 do 26. června 1963, kdy následoval po Sharettovi a předcházel Levi Eshkolovi. Ben-Gurion, člen sociálně demokratických stran Rafi a Mapai, byl hlavním zakladatelem a prvním předsedou vlády státu Izrael.
Životopis
David Gruen se narodil 16. října 1886 v Plonsku v Kongresovém Polsku v Ruské říši do rodiny polských Židů. Stal se sionistou a v roce 1906 emigroval do Palestiny. Angažoval se v odborovém hnutí a v žurnalistice, až do roku 1912, kdy odešel na univerzitu v Konstantinopoli, kde v letech 1912 až 1914 získal titul v oboru práva. Pro svou obnovenou činnost v odborech byl vyhoštěn osmanskou vládou, a tak se připojil k Židovské legii. Po první světové válce se stal jedním z organizátorů strany Mapai a Židovské federace práce, v níž působil jako generální tajemník v letech 1921 až 1935. V roce 1935 se stal předsedou Židovské agentury, čímž se fakticky stal vůdcem židovské komunity v Palestině. Oponoval radikálním akcím Irgunu pod vedením Menachema Begina, které podle něj podkopávaly britskou dobrou vůli vůči nezávislému židovskému státu. Místo toho organizoval příliv velkých uprchlických hnutí, která učinila židovský stát životaschopnějším a nevyhnutelnějším.
V roce 1948 se Ben-Gurion stal předsedou vlády nově založeného státu Izrael a zůstal ve funkci až do roku 1963, s výjimkou dvou let, kdy se rozhodl odejít do důchodu. Pod jeho vedením Izrael přežil počáteční ohrožení své existence, když byl v letech 1948 až 1949 napaden arabskými sousedy, a dokázal odolat i následným arabským útokům proti své existenci. Prostřednictvím zemědělských a sociálních reforem položil základy nového státu a vytvořil stabilní zemi, a to navzdory kulturně a sociálně heterogennímu obyvatelstvu, které sem přistěhovalo z celého světa a jehož většina měla zkušenosti s pronásledováním. V roce 1965 založil novou liberální stranu Rafi a zůstal v Knesetu až do roku 1970. Zemřel o tři roky později.
Další informace: 10. texaský pěší pluk, 123. illinoiský pěší pluk.