Callum Odavoren

Callum O'Davoren byl irsko-americký policista, který v desátých letech 20. století sloužil u bostonského policejního sboru. V roce 1919 se aktivně účastnil proslulé bostonské policejní stávky. On i jeho kolegové tehdy protestovali proti žalostně nízkým mzdám a katastrofálnímu stavu policejních stanic, které připomínaly spíše vězení než důstojné pracoviště. Jejich odpor však skončil nezdarem – Callum i ostatní stávkující byli propuštěni a na jejich místa nastoupili veteráni vracející se z první světové války. Život řadového policisty v tehdejším Bostonu nebyl žádný med. Město bylo rozděleno na etnické čtvrti, v nichž vřelo napětí, a policisté museli sloužit nekonečné šichty bez nároku na volno. Stanice byly zamořené krysami a v zimě v nich mrzlo, což v kontrastu s rychle rostoucím bohatstvím bostonské smetánky vyvolávalo v mužích zákona pocit hluboké nespravedlnosti. Pro muže jako Callum, kteří věřili v poctivou službu, byla stávka poslední možností, jak si zachovat lidskou důstojnost. Když se 9. září 1919 naprostá většina sboru rozhodla opustit své posty, město upadlo do chaosu. V ulicích vypuklo rabování a nepokoje, které musela potlačit až státní garda. Guvernér Calvin Coolidge tehdy pronesl slavnou větu o tom, že nikdo nemá právo stávkovat proti veřejné bezpečnosti, čímž definitivně zpečetil osud O'Davorena a jeho druhů. Pro mnohé Iry v uniformě to byla hořká pilulka – po letech služby byli označeni za zrádce a nahrazeni „statečnými hochy“, kteří se právě vrátili z evropských zákopů. O'Davorenův další osud odráží tragédii celé jedné generace bostonských policistů. Po vyhazovu se ocitli na černé listině a sehnat práci v Bostonu bylo téměř nemožné. Mnozí z nich, zlomení a bez příjmu, byli nuceni opustit město nebo se živit podřadnými pracemi v docích, zatímco jejich pozice u policie obsadili muži, kteří ještě před pár měsíci bojovali ve Francii. Historie na ně zapomněla jako na vzbouřence, ačkoliv bojovali jen za právo na slušné živobytí. Dnes je tato stávka vnímána jako klíčový moment amerických odborových dějin a zároveň jako temná kapitola v dějinách Bostonu. Příběh Calluma O'Davorena nám připomíná, že za fasádou historických událostí se vždy skrývají osudy konkrétních lidí, kteří vsadili vše na jednu kartu a prohráli. Přesto jejich odvaha poukázala na neudržitelné podmínky, které se v následujících desetiletích musely radikálně změnit.

Další informace: 10. (1. slezský) granátnický, 123. illinoiský pěší pluk.