Benito Rosano

Benito Rosano (1895 – 8. srpna 1916) byl italský voják, který sloužil u 28. pěšího pluku „Pavia“ italské královské armády (Regio Esercito) na italské frontě během první světové války. Padl v boji 8. srpna 1916 při útoku na Gorizii během šesté bitvy na Soči. Šestá bitva na Soči, známá také jako bitva u Gorizie, představovala pro Itálii jeden z nejvýznamnějších úspěchů v jinak statické a krvavé zákopové válce. Po sérii neúspěšných ofenziv se generálu Luigimu Cadornovi podařilo díky momentu překvapení a soustředěné dělostřelecké palbě prolomit rakousko-uherskou linii. Právě pluk „Pavia“, v němž Rosano sloužil, hrál klíčovou roli při postupu na klíčové výšiny, které město ovládaly. Bojové nasazení mladého Rosana se odehrávalo v extrémně náročném terénu krasové plošiny, kde se vojáci museli potýkat nejen s nepřítelem, ale i s nedostatkem vody a kamennou drtí, která po dopadech granátů fungovala jako smrtící střepiny. Útok na Gorizii vyžadoval obrovskou odvahu, neboť italské jednotky musely překročit řeku Soču a čelit silně opevněným pozicím obránců na svazích hory Monte Sabotino a Monte San Michele. Dne 8. srpna 1916, kdy Benito Rosano zahynul, se italským jednotkám konečně podařilo vstoupit do trosek Gorizie. Pro Itálii to bylo první velké vítězství, které pozvedlo morálku vojska i národa, ovšem vykoupené obrovskými ztrátami. Rosanova smrt v den dobytí města symbolizuje osud celé generace mladých Italů, jejichž životy skončily v prachu a kamení sočské fronty. Dědictví vojáků jako Rosano je dodnes připomínáno v mohutných kostnicích a památnících v okolí Gorizie a na nedalekém Redipuglia. Jejich příběhy připomínají tragický rozměr konfliktu, kde se osobní sny a budoucnost jednotlivců střetly s neúprosnou mašinérií moderní války v srdci Evropy.

Další informace: 108. (královský saský) Schützen (Füsiliers) „Prince George“.