Ben Sehlman

Ben Sehlman (1866 – listopad 1917) byl vojákem Císařské německé armády, který sloužil u 62. (3. hornoslezského) pěšího pluku na italské frontě během první světové války. Padl v boji roku 1917 během první bitvy na Piavě.

Sehlmanův 62. pěší pluk, jehož domovskou posádkou byla Ratiboř a Kozlí v Horním Slezsku, byl na italské bojiště převelen v rámci německé pomoci rakousko-uherskému spojenci. Po úspěšném průlomu u Caporetta, který zcela rozvrátil italské linie, se německé divize podílely na pronásledování ustupujícího nepřítele až k řece Piavě. Pro Sehlmana a jeho spolubojovníky znamenal tento přesun zdlouhavé pochody náročným horským terénem a neustálé potyčky s italskými zadními voji. Když se fronta v listopadu 1917 zastavila u masivu Monte Grappa a na dolním toku Piavy, narazily vyčerpané německé a rakouské jednotky na tuhý odpor. Italská armáda, posílená o britské a francouzské divize, zde zoufale bránila poslední přirozenou bariéru před vstupem do Benátské nížiny. Boje v tomto sektoru byly extrémně brutální, kombinovaly dělostřelecké přepady v otevřené krajině s krvavými střety o strategické výšiny v předhůří Alp. Právě v této kritické fázi ofenzívy, dnes známé jako první bitva na Piavě (či bitva o Monte Grappa), Ben Sehlman zahynul. Podmínky na frontě byly v té době katastrofální; k prudkým bojům se přidalo sychravé podzimní počasí a logistické potíže s dodávkami potravin a munice přes rozvodněné řeky. Sehlman se tak stal jedním z tisíců německých vojáků, kteří položili život daleko od domova v kampani, jež měla původně za cíl zasadit Itálii rozhodující úder. Po válce byly ostatky mnoha německých vojáků padlých v severní Itálii exhumovány a převezeny na centrální vojenské hřbitovy. Sehlmanovo jméno a osud 62. pluku zůstávají připomínkou tragické historie hornoslezských mužů, kteří byli v rámci německé armády nasazováni na nejexponovanější úseky evropských bojišť, od Verdunu až po italské Dolomity.

Další informace: 101. newyorský pěší pluk, 101. pěší pluk (Royal Bengal Fusiliers).

18661917Sehlmanhistorie